31.03.09

Pravidla podnikání

Pravidla podnikání (business rules) nejsou buzzword. Jsou tu s námi od nepaměti, stejně jako procesy. A byla byznysu tohoto světa zjevena takřka totožným způsobem, jako se to stalo u reinženýringu - manifestem (viz dole). Je-li Hammer praotcem BPR, je otcem zakladatelem pravidel podnikání Ronald G. Ross. A přichází se stejně geniálně triviálně tezí: Pravidla musí být abstrahována z procesů - procesy zůstávají, pravidla se mění podle podnikatelské situace.
Proč je toto doporučení tak zásadní a jak nám změní firmu, pokud ho budeme respektovat?

Více.....

Typy pravidel podnikání

Podle Rosse existují 2 typy pravidel pravidel:
- strukturální pravidlo - popisuje základní logiku podnikání a jako taková nemůže být porušeno, může být jen nepochopeno.
- operativní pravidlo - popisuje logiku rozhodování, vyjadřuje příkazy nebo zákazy a může být porušováno

Pokud tuto klasifikaci chceme prakticky použít v modelování a analýze podnikových procesů, musíme si ji rozšířit o metapravidla - které objekty, vztahy či jevy reálného světa budeme považovat za natolik relevantní, abychom se jimi zabývali.

Strukturální pravidla, protože zachycují základní logiku tvorby přidané hodnoty v daném oboru podnikání resp. procesu, jsou relativně konstantní, protože se mění výhradně se změnou podnikání. Naproti tomu operativní pravidla jsou dočasná, reagují na aktuální obchodní potřeby. Pokud operativní pravidla vyseparujeme z procesů a budeme je schopni rychle aktualizovat, budou naše procesy velmi trvalé a přitom vitální.

Podívejme se na hodně zjednodušený příklad posouzení žádosti o úvěr:


Finanční instituce může na základě informací v předložené žádosti buď úvěr poskytnout, odmítnout nebo si může vyžádat dodatečné informace. To jsou pravidla strukturální.

Operativní pravidla, kterých v praxi může být i několik stovek, jsme pro daný příklad zjednodušili na tyto:
- úvěr je poskytován pouze v rozmezí od 10 do 100 tis. Kč
- pro úvěry do 20 tis. Kč stačí, když žadatel nemá záznam v registru dlužníků
- pro úvěry od 20 do 50 tis. Kč musí mít žadatel navíc trvalý příjem
- pro úvěry od 50 do 100 tis. Kč musí žadatel předložit další podklady

Operativní pravidla, která tvoří vnitřní logiku rozhodování, mohou mít charakter:
- výpočtu. Logika výpočtu může být naprogramována a může být vysoce komplexní. Pokročilé systémy dnes využívají i fuzzy logiku. Velmi často se pro doplňování takovýchto pravidel používají analytické nadstavby nad datovými sklady využívající dolování dat a znalostí nebo jsou budovány systémy jako otevřené, které umožňují pravidla průběžně doplňovat či modifikovat podle rozšiřujícího se poznání a konkrétní obchodní situace.
- posuzování smyček a iterací. Např. žádost o úvěr nesmí být starší oproti doplňujícím údajům klienta o více než 10 dní.
- odvozování a vzájemných vztahů. Tato pravidla mohou sahat od jednoduchých otázek typu "Má tento klient u nás účet?" až po velmi komplexní vazby - pokud jde o opakovaný úvěr nad 50 tis. Kč, musí mít klient přiděleného osobního bankéře.

Právě poslední typ operativních pravidel je velmi zrádný. Kde končí operativní a začíná strukturální? Jde o trvalou business logiku nebo jen o obchodní rozhodnutí? Jde o otázku dost zásadní z hlediska BPM (např. pokud budeme modelovat výhradně strukturální pravidla a udržíme operativní logiku separátně, budou mít naše modely výrazně vyšší životnost a přitom budeme schopni rychle reagovat na obchodní požadavky) a IS (která logika bude "zadrátovaná", která customizovatelná a která vytvářená uživatelsky).

Pravidla vzájemných vztahů jsou zrádná ještě z jednoho důvodu. Často v sobě implikují závazky nebo podmínky, které nejsou ze zkoumané procesní logiky zřetelné. V našem případě např. ošetření vazeb mezi osobním bankéřem a bankou. Co se stane, když osobní bankéř dá výpověď?

Více.....

Vymahatelnost pravidel

Pokud základní rozdíl mezi strukturálními a operativní pravidly je v tom, že strukturální pravidla nemohou být porušena, stojí za to zkoumat i to, nakolik jsou operativní pravidla závazná a jaké sankce jejich porušení přináší. Existuje 6 úrovní vymahatelnosti pravidel, které lze samozřejmě kombinovat:

- absolutní pravidlo. Pokud je porušení pravidla zjištěno, vždy automaticky následuje trest.
- vyšší rozhodnutí. Porušení pravidla je oznámeno pracovníku s vyšší pravomocí a ten má právo udělit trest.
- oprávnění k porušení. Pracovník se specifickým oprávněním může pravidlo porušit.
- výjimky. Pracovník může v konkrétním případě výjimečně rozhodnout, že pravidlo poruší.
- zdůvodnění. Pracovník může pravidlo porušit, ale musí toto porušení zdůvodnit.
- doporučení. Pokud pracovník porušuje pravidlo, je mu to připomenuto.

Dobrou praxí je důsledné oddělování vlastních pravidel od nápravných procedur, které jsou spuštěny při porušení pravidla.

Více.....

Manifest pravidel podnikání

(The Business Rules Manifesto)
Version 2.0, November 1, 2003. Edited by Ronald G. Ross.

Article 1. Primary Requirements, Not Secondary
1.1. Rules are a first-class citizen of the requirements world.
1.2. Rules are essential for, and a discrete part of, business models and technology models.

Article 2. Separate From Processes, Not Contained In Them
2.1. Rules are explicit constraints on behavior and/or provide support to behavior.
2.2. Rules are not process and not procedure. They should not be contained in either of these.
2.3. Rules apply across processes and procedures. There should be one cohesive body of rules, enforced consistently across all relevant areas of business activity.

Article 3. Deliberate Knowledge, Not A By-Product
3.1. Rules build on facts, and facts build on concepts as expressed by terms.
3.2. Terms express business concepts; facts make assertions about these concepts; rules constrain and support these facts.
3.3. Rules must be explicit. No rule is ever assumed about any concept or fact.
3.4. Rules are basic to what the business knows about itself -- that is, to basic business knowledge.
3.5. Rules need to be nurtured, protected, and managed.

Article 4. Declarative, Not Procedural
4.1. Rules should be expressed declaratively in natural-language sentences for the business audience.
4.2. If something cannot be expressed, then it is not a rule.
4.3. A set of statements is declarative only if the set has no implicit sequencing.
4.4. Any statements of rules that require constructs other than terms and facts imply assumptions about a system implementation.
4.5. A rule is distinct from any enforcement defined for it. A rule and its enforcement are separate concerns.
4.6. Rules should be defined independently of responsibility for the who, where, when, or how of their enforcement.
4.7. Exceptions to rules are expressed by other rules.

Article 5. Well-Formed Expression, Not Ad Hoc
5.1. Business rules should be expressed in such a way that they can be validated for correctness by business people.
5.2. Business rules should be expressed in such a way that they can be verified against each other for consistency.
5.3. Formal logics, such as predicate logic, are fundamental to well-formed expression of rules in business terms, as well as to the technologies that implement business rules.

Article 6. Rule-Based Architecture, Not Indirect Implementation
6.1. A business rules application is intentionally built to accommodate continuous change in business rules. The platform on which the application runs should support such continuous change.
6.2. Executing rules directly -- for example in a rules engine -- is a better implementation strategy than transcribing the rules into some procedural form.
6.3. A business rule system must always be able to explain the reasoning by which it arrives at conclusions or takes action.
6.4. Rules are based on truth values. How a ruleís truth value is determined or maintained is hidden from users.
6.5. The relationship between events and rules is generally many-to-many.

Article 7. Rule-Guided Processes, Not Exception-Based Programming
7.1. Rules define the boundary between acceptable and unacceptable business activity.
7.2. Rules often require special or selective handling of detected violations. Such rule violation activity is activity like any other activity.
7.3. To ensure maximum consistency and reusability, the handling of unacceptable business activity should be separable from the handling of acceptable business activity.

Article 8. For the Sake of the Business, Not Technology
8.1. Rules are about business practice and guidance; therefore, rules are motivated by business goals and objectives and are shaped by various influences.
8.2. Rules always cost the business something.
8.3. The cost of rule enforcement must be balanced against business risks, and against business opportunities that might otherwise be lost.
8.4. More rules is not better. Usually fewer good rules is better.
8.5. An effective system can be based on a small number of rules. Additional, more discriminating rules can be subsequently added, so that over time the system becomes smarter.

Article 9. Of, By, and For Business People, Not IT People
9.1. Rules should arise from knowledgeable business people.
9.2. Business people should have tools available to help them formulate, validate, and manage rules.
9.3. Business people should have tools available to help them verify business rules against each other for consistency.

Article 10. Managing Business Logic, Not Hardware/Software Platforms
10.1. Business rules are a vital business asset.
10.2. In the long run, rules are more important to the business than hardware/software platforms.
10.3. Business rules should be organized and stored in such a way that they can be readily redeployed to new hardware/software platforms.
10.4. Rules, and the ability to change them effectively, are fundamental to improving business adaptability.

Originál pravidel "The Principles of Rule Independence" je uveřejněn zde:
http://www.businessrulesgroup.org/brmanifesto.htm

Více.....

30.03.09

Rizika a pravidla

Riziko je nahodilá událost vedoucí ke vzniku škody v nebo z podnikání společnosti. Pravděpodobnost této události můžeme předpovědět na základě výskytu rizikových faktorů. Tolik jednoduchá definice. Ve vztahu k procesům existují tři odlišné typy rizika - rizika v procesu vznikající, rizika do procesu vstupující a jeho průběh ovlivňující a rizika, jejichž následky musí určitý konkrétní proces minimalizovat (emergency procedury). Plus existuje množství rizik, která nemají s procesy nic společného. Byznys model společnosti (BMS) se často omezuje jen na výčet rizik a zachycení jejich vazeb k procesům a zcela pomíjí předpolí rizik - rizikové faktory. Už proto, že hodnota rizikovosti těchto faktorů je velmi často fuzzy a tudíž se špatně modeluje. A což je zkusit popsat pravidly?
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.

Více.....

Jednoduchá pravidla podnikání

Je dost rozdíl mezi pravidly podnikání a pravidly popisujícími chování informačního systému. Jakmile se byznys analytik nechá strhnout a začne popisovat všechny možné události a správné reakce na ně, dostane se do pasti složitosti a nečitelnosti. Navíc pravidla přestane formulovat pozitivně (co je chováním žádoucím) a místo toho bude definovat re-akce (vesměs zákazy).
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.

Více.....

Ještě jednou o pravidlech podnikání

S pravidly se to má jako s procesy - můžeme se na ně dívat s nadhledem a formulovat je přehledově. Nebo je můžeme začít pitvat až do řešení každé výjimky. Co víc - podrobnost popisu procesů musí být v souladu s podrobností pravidel. Docela analyticky náročná záležitost.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.

Více.....

Pravidla podnikání jako příležitost

Pravidla podnikání jsou především nástroj řízení. Velmi účinný nástroj, protože definují o co a jak se vlastně hraje. Jsou dnes ve firmách rozptýlená v desítkách nestrukturovaných dokumentů, které stejně nikdo nečte a hodí se jen v případných pracovně-právních sporech. Proč nemá management zájem tyto pravidla strukturovat a koncentrovat? Omyl. Zatím každý vrcholový manažer, kterého jsem potkal, o to zájem má. Ale sám to nedokáže. Toto je výzva pro byznys analytiky.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.

Více.....

O nástrojích pro pravidla podnikání

Při vytahování, očišťování a reformulaci pravidel podnikání stojí byznys analytik před otázkou - mám to provádět "na koleně" (třeba v Excelu) nebo je to záležitost složitější, takže se bez slušného nástroje člověk v pravidlech utopí? Jsou vůbec dostupná nástroje natolik silné, aby pomohly najít a propojit vzájemnou logiku, očistit a zjednoznačnit sémant, udržet stejnou analytickou úroveň? Moje odpověď zní - na byznys úrovni nástroje příliš nepomohou. Jestliže dnes máme modelovací a analytické nástroje pro procesy natolik silné, že nás do určité míry při analýzách podrží, u pravidel podnikání tomu tak není. Ani když pracujeme v angličtině, jazyku přece jen strukturovanějším a lépe nástroji zvládnutém. Připomíná mi to situaci v polovině devadesátých let s nástroji pro BPM. Nástroje sice moc nepomůžou, ale rozhodně neuškodí.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.

Více.....

Ještě o nástrojích pro pravidla podnikání

Velkým pokušením pro analytika je na pravidla podnikání použít nástroje, které jsou k dispozici pro některé produkty BI. Mají tři nepřehlédnutelné výhody: jednotnou repository, pomůcky pro tvorbu syntaxe pravidel a možnost vytvářet logické vazby mezi pravidly. A jednu přehlédnutelnou nevýhodu - nemožnost jejich přímého propojení do repository BMS. Ta se sice dá nějakými technickými prostředky obejít, ale podstatná absence zůstává - pravidla analytik nevytváří jako součást byznys modelu, ale separátně.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.

Více.....

Téma měsíce: Pravidla podnikání

Článek pravidla podnikáníPravidla podnikání (business rules) jsou deklarativním vymezením rozhodování na základě faktů, která ovlivňují nastavení nebo průběh procesů.

Jsou často rozptýlena v řídící dokumentaci, zakódovaná v informačních systémech či obsažená jen v myslích znalostních pracovníků. Dobrá architektura podnikání vyžaduje, aby tato pravidla byla spravována centralizovaně a samostatně, jak se dočtete v úvodním článku tématu měsíce od Františka Marka.

Klíčová slova (anglicky): Business Rules; Business Rules Engine; BRE; Business Intelligence; BI; Business Process Management; BPM; SOA; Business Decision Management; BDM.

Standardní citace tohoto příspěvku: František Marek; Pravidla podnikání; BPM portál – téma měsíce, 3/2008; ISSN 1802-5675; URL: http://bpm-tema.blogspot.com/2008/03/pravidla-podnikani.html

Více.....

14.06.08

Aktuality ze světa BPM (24. týden)

Geoffrey Balmes neskrývá svůj skeptický pohled na referenční model dodavatelského řetězce SCOR. Craig Schiff se věnuje správnému návrhu dashboardu, který musí nejen zobrazovat klíčové ukazatele, ale měl by poskytnout i monitoring operativní výkonnosti. Guru pravidel podnikání Ronald Ross soudí, že se pochopení významu separace pravidel podnikání (business rules) z procesů nijak zvlášť mezi analytiky nezvýšilo. Na závěr to nejzajímavější okolo BPM z Berlínského SAPPHIRE.

Geoffrey Balmes: Jak využít SCOR
Referenční model SCOR (Supply Chain Operations Reference-model) je na světě už přes 10 let, nyní v aktuální verzi 8.0. Je považován za standard v průmyslových odvětvích, které mají dlouhé dodavatelské řetězce a je možno ho zakoupit i zpracovaný v řadě BPM nástrojů (např. ARIS). Je ale opravdu použitelný pro zvýšení výkonnosti procesů? Na 1. úrovni je definováno 5 částí hlavního procesu - plánování, obstarání, produkce, dodávka, reklamace). Jenže tyto části jsou zcela obecné a použitelné na jakýkoliv jiný proces, nejsou nijak specifické pro SCM. Na 2. úrovni jsou definovány 3 typy či vrstvy procesu (plánování, provedení, podpora). Na 3. úrovni jsou specifikovány tyto podrobnosti - procesní tok, vstupy, výstupy a jejich ukazatele. Na 4. úrovni se model přizpůsobuje pro konkrétní potřeby firmy. Podtrženo - z referenčního modelu SCOR se nedozvíte nic nového, jeho nasazení povede jedině k vytvoření sterilních a tedy neúčinných procesů. (Kritika G.B. má reálný základ - SCOR jednak opravdu není příliš "procesní", nenajdete tu end-2-end procesy, ale jen jejich funkční dekompozici. Na stranu druhou největším bohatstvím SCOR nejsou procesy, ale standardizované KPI's, které výborně slouží k benchmarkingu právě proto, že jsou standardní a tedy porovnatelné. Poznámka editora.)
zdroj

Craig Schiff: 3 věci, které musíte vědět o dashboardu
Dashboardy (či hezky česky palubní desky) byly od počátku důležitou součástí BPM - pomáhají měřit základní výkonnost a dosahování stanovených cílů. Firmy, které budování BPM od dashboardů začaly, velmi často narazily jednak na absenci definic rozumných metrik, jednak na to, že zdrojové informace nebyly často k nalezení v použitelné a konsolidované formě. Je třeba vyjasnit odlišnost dashboardu a scorecardu. Scorecard je strukturovaný záznam cílů a opatření vedoucích k naplnění strategie. Dashboard je jen zobrazovací prostředek, který lze využít např. ke komunikaci scorecardu. Jenže k řízení výkonnosti v reálném čase potřebujeme údajů více, než jen ty strategické. A tak míváme v průměru 15 až 20 KPI's (klíčových ukazatelů výkonnosti), ale desítky až stovky dalších metrik, které nemají přímou vazbu na strategii a přesto je musíme sledovat. A to je nejtěžší na přípravě dobrého dashboardu - určit ty operativní ukazatele, které společně se strategickými je nutné sledovat a podle jejich výsledku řídit, tedy rozhodovat.
zdroj

Ronald G. Ross: Pravidla versus procesy
Prvidlo není příkaz k něčemu, je to omezení svobody jednání. Definice procesu zahrnuje většinou podmínky, bez kterých nemohou být vstupy transformovány na výstupy. A tady je citlivé místo. Pokud tato veškerá omezení a podmínky zabudujete přímo do procesní definice, ztratíte tím pružnost procesu - při změně jakékoliv podmínky je nutné proces redefinovat. Úplně nejhorší je, pokud do definice procesu zadáme i operativní pravidla - ta, která vyplývají z organizačního uspořádání či aktuální situace. Strukturální pravidla mohou nahradit velkou část popisu procesu - říkají, jak má proces fungovat. Operativní pravidla je pak třeba navázat dynamicky na operátory rozhodování v procesním toku. Tím si velmi zjednodušíte modelování různých možných variant procesů.
zdroj

Zdroje z konference SAPPHIRE 2008 BERLIN
Kdo jste nestihl květnový SAPPHIRE v Berlíně, nemusíte litovat. Prezentace, videa i audiozáznamy velké části příspěvků najdete zde. Za pozornost z hlediska BPM stojí zejména vystoupení Thomase Volmeringa a Ralfa Heindoerfera na téma NetWeaver jako otevřená platforma BPM (video) a případová studie implementace BPMS na platformě NetWeaveru v Coca Cole (prezentace, video).

Více.....

11.05.08

Aktuality ze světa BPM (19. týden)

Pokud chcete zvládnout zlepšení procesů v méně než 2 měsících, využijte speciálních rad Victora Howarda a Claye Richardsona. Hyperproduktivita je výsledkem zvládnutého řízení spolupráce, je názor Keitha Harrisona-Broninského. Některé nové standardy SBVR (Semantics of Business Vocabulary and Business Rules) vnesly podle Rona Rosse zmatek do rozlišování mezi pravidly a procesy, proto se pokusí o jasnější vymezení na lehce morbidním příkladu. Smysluplné metriky jsou nezbytnou podmínkou pro nastavení účinné motivace. Kirk Gould vám s nimi pomůže. Stefan Seidel a Michael Rosemann definují techniky pro podporu kreativity, které můžete využít při redesignu procesů.

Victor Howard, Clay Richardson: 5 tajemství zlepšení procesů
BPM je manažerská disciplína, která umožňuje společnosti modelovat, analyzovat a redesignovat procesy a zlepšit tak jejich výkonnost. Dnešní platformy BPMS jsou však složité a často vyžadují náročnou implementaci. Pokud se výsledek nedostaví během několika týdnů, může dojít u manažerů k frustraci a návratu k "osvědčenému organizačnímu zlepšování". Jaké zásady je vhodné dodržovat, pokud chceme výsledky v méně než 60 dnech? Vyberte ke zlepšování málo rozsáhlé subprocesy (10 až 15 aktivit) s vysokou přidanou hodnotou, ale vysokou komplexivitou. Využijte výhradně existující aplikační infrastrukturu. Omezte počet propojení mezi BPMS a externími systémy. Užijte jednoduché externí nástroje pro vývoj grafického rozhraní (GUI). Vyberte procesy, které lze automatizovat podle již existujících předloh.
zdroj (pdf)

Keith Harrison-Broninski: Hyperproduktivita
Návratnost investic (ROI) není dostatečným ukazatelem pro měření výkonnosti spolupráce. To platí zejména o dnešním vývoji SW, který je vysoce kolaborativní. Účinnou a zároveň účelnou spolupráci je třeba stavět na 5 zásadách HIM (Human Interaction Management): jasných vazbách na bázi rolí (kdo má za co ke komu odpovědnost), strukturovaných zprávách, podpoře duševní práce vč. timemanagenetu, spíše podporujícím než předpisujícím řízení a zvládnutém řízení procesních změn. zdroj (pdf)

Ron Ross: Pravidla versus procesy
Pravidlo je něco, co omezuje svobodu. Příklad pravidla - přikázání "Nezabiješ!" Pravidlo předpokládá akt (proces) vraždy. Proces je transformace vstupů na výstupy. V případě vraždy živého člověka na mrtvého. Proces předpokládá existenci vstupů. V daném případě existenci živého člověka. Problém nastává, že proces sám obsahuje podmínky nebo omezení svého provedení. Nejhorší zmatek vytváří přirovnávání pravidel podnikání k právním normám. Právní normy vymezují okruh povoleného, kdežto pravidla podnikání definují způsob rozhodování při jednotlivých stavech procesu. Právní normy jsou o hranicích povoleného, procesy jsou o akci, pravidla podnikání vymezují chování procesů. Strukturální pravidla jsou daná podstatou procesu a provádí klasifikace, vymezují jeho logiku. Operativní pravidla nepotřebujete, pokud jste schopni udělat proces takový, aby bez nich obstál v každém business scénáři, který se může stát. Strukturální pravidla jsou o účinnosti, operativní pravidla o pružnosti procesu.
zdroj (pdf)


Kirk Gould: Metriky
Potřebujete metriky, které jsou schopny zachytit 2 dimenze podnikání - organizační (kvůli účinné motivaci) a zároveň procesní (kvůli řízení výkonnosti). Pokud se soustředíme příliš na jednu z těchto dimenzí, dojde k disharmonii. Přitom potřebujeme metriky od přehledové úrovně až po detailní. Začněte tím, že definujete 3 jednoznačné metriky pro 3 jasné cíle tak, aby se jim dalo porozumět ve 3 vteřinách. Měřte nejprve výkonnost procesů, ne lidí - z nich můžete odvodit zdroje jejich výkonnosti a ty organizačně lokalizovat. Měřte metriky 6 měsíců a teprve po ověření jejich schopnosti měřit dosahování cílů přistupte k jejich zpodrobnění.
zdroj (pdf)

Stefan Seidel, Michael Rosemann: Řízení kreativity
BPM je nejen o zvyšování výkonnosti a redukci nákladů, ale také o uřízení rizik a v neposlední řadě o správě znalostí. Znalostní procesy se vyznačují vysokou komplexivitou, interaktivitou, malou mírou predikativnosti a v také se obtížně modeluje jejich procesní tok. Znalostní pracovníci provádí své aktivity s povědomím tisíců souvislostí - nezdokumentovaných pravidel podnikání. Subtypem znalostního pracovníka, který svůj business rules engine a datový sklad nosí v hlavě, je pracovník kreativní. Tento typ lidí vyžadují i procesy klasické, datové, pevně strukturované - a to pro svůj design a zlepšování. Kreativita je existenční podmínkou úspěšného BPM. Podívejte se na metodiky a techniky, které můžete využít pro zvýšení kreativity při redesignu procesů:

Kliknutím obrázek zvětšíte v novém okně.
zdroj (pdf)

Více.....

27.04.08

Aktuality ze světa BPM (17. týden)

Daniel Worden nám připomene některé naše zkušenosti z nakupování a na jejich základě nám naznačí, jak udělat z pravidel integrální součást naší architektury podnikání. Paul Harmon shrne současné přístupy k tématu dynamiky inovací. Podle posledních výzkumů specializovaný SW pro business performance management je na ústupu - jeho funkcionalitu přejímají částečně tradiční ERP, tu pokročilejší platformy BPMS, referuje Meg Watersová. A na závěr krátké zprávy.

Daniel Worden: Jak modelovat pravidla
Všichni si už jistě v supermarketech povšimli atraktivního zboží (čokolády, hračky, časopisy) vystaveného poblíž pokladen tak, aby lákalo k nákupu na poslední chvíli. Tento přístup je nyní aplikován i v on-line nakupování s jednou změnou - v supermarketu jsou vystavené položky statické, v on-line světě je můžeme na poslední chvíli maximálně přizpůsobovat podle preferencí konkrétního zákazníka. Stále vyšší customizace je umožněna zkvalitňováním profilování zákazníků a vývojem prediktivních systémů, které se z malého počátečního vzorku mohou postupně zdokonalovat podle analýz aktuálního chování monitorovaných spotřebitelů. Jenže kontext rozhodování je někdy velmi obtížné zachytit odděleně od dat, což právě potřebujeme, pokud chceme pravidla modelovat. K tomu je možné využít modelu hodnotových skupin:

Kliknutím zvětšíte obrázek v novém okně.

V uvedeném modelu vidíme, že produkt má barvy a tyto barvy jsou důležité pro hodnotovou skupinu, která své postoje odvozuje z vnějšku. Hodnotové skupiny obsahují data, metadata, pravidla a metapravidla, která dohromady vytváří kontext rozhodování.
zdroj

Paul Harmon: Inovace a procesy
V roce 2004 publikovali Charles A. Rilley a Michael L. Tushman článek s názvem Všestranná organizace (The Ambidextrous Organization), ve kterém představili široké pojetí možností inovací - od radikálních až po průběžné:

Kliknutím zvětšíte obrázek v novém okně.

Inovace je jen jiným pojmenováním zlepšování procesů, protože i u inovací produktů je jejich nezbytnou součástí procesní změna. Dynamika inovace pak záleží na řadě okolností - od strategické situace, stavu procesu až po kluturní fenomeny. Nejčastější formou inovací je jejich střídání - po radikálním reengineeringu nastává uvolňovací a dobrušovací fáze průběžného zlepšování, kdy je sbírán potenciál k dalšímu velkému skoku.
zdroj: BPTrends Spotlight, vol. 1, no. 4


Meg Watersová: Průzkum trhu produktů pro řízení výkonnosti
Výzkum nazývaný “BPM Pulse” (přičemž BPM zde znamená nikoliv Business Process Mangement, ale Business Performance Management) probíhá již několik let a letos se ho zúčastnilo téměř 2 tisíce respondentů. Meziroční srovnání většinou ukazují nárůst firem, které mají v běhu projekty nasazení takovýchto produktů, jenže letos jsou výsledky poprvé jiné - podíl takovýchto firem poklesl z 50% na 36%. Zdá se, že řada společností opustila ideu dosažení rychlých úspěchů a s vizí hrozící krize se raději nepouští do dlouhodobých a nejistých projektů. Dalším důvodem je to, že řada funkcionalit pro performance management je již dostupných v ERP systémech a pokročilejší funkce najdeme v ucelených BPMS platformách. Je tedy jen otázkou času, kdy celý specializovaný segment produktů pro business performance management se rozpustí v těchto systémech.
zdroj: BPM expres, Issue #37

Krátce

17/6 pořádá Intalio svou historicky první uživatelskou konferenci. Moderují špičky oboru - Janelle Hillová (Gartner), Doug Neal (CSC) a Joe McKendrick (ZDNet). Využijte pádu dolaru - vstupné je jen 500 USD (jen kdyby ty letenky do San Francisca ještě trochu zlevnily).

Umíte říci jednou větou, jaký je rozdíl mezi BPM a PPM (projektovým managementem)? Pokud ne, přečtěte si článek Jima Sinura.

Potřebujete pro procesní zlepšování koučink? Nari Kannan referuje o závěrech jedné studie. A ještě jeden postřeh od téhož autora - nejprve lean, pak teprve six sigma.

Více.....

30.03.08

Aktuality ze světa BPM (13. týden)

V prosinci loňského roku vydalo konsorcium OMG 1. verzi standardu SBVR (Semantics of Business Vocabulary and Business Rules). K čemu slouží, jak může ovlivnit další vývoj v oblasti pravidel podnikání a jak přispívá ke sblížení světa podnikání a IT se dozvíme v článcích Ronalda Rosse a Marka Linehana. Dále nám Jim Sinur vysvětlí, jaký je rozdíl mezi BPM a workflow. Nakonec se ještě od Paula Harmona poučíme, jak jednoduše vydefinovat vzorový projekt BPM.

Ronald G. Ross: Co je to sémantika
Sémiotika je nauka o symbolech (či věda o znakových systémech), sémantika je schopnost člověka rozumět, co symboly znamenají. Nový standard SBVR dokazuje, že se přibližuje doba, kdy i stroje budou schopny symbolům porozumět. Jsou 2 jednoduché testy, kterými můžeme ověřit, zda SVBR vyhovuje. Je stroj schopen rozhodnout o tom, zda příslušný pojem spadá či nespadá do určité kategorie? Příklad - patří pojem jablko do třídy ovoce? Druhý test - může stroj určit, zda dva pojmy vyjadřují totéž? Nejde zde o jednoduchá synonyma, jde o shodný sémant v příslušném kontextu. Příklad - znamená v daném kontextu zákazník a klient totéž? S obdobnými problémy bojuje již řadu let sémantický web. Jenže u pravidel jde o nutnou výslednou exaktní přenost. Pro uživatele z řady analytiků a vývojářů mohou při využití SBVR zůstat složité způsoby, jak toho dosáhnout, zůstat ukryta - stačí využít již definované prostředky pro formulaci faktů. Vznikem slovníku se (v angličtině - poznámka editora) otevřela cesta k jednoduché práci s pravidly podnikání v přirozeném jazyce.
zdroj

Mark H. Linehan: Přínosy business slovníku
Slovník definuje pojmy a jejich vazby na fakta v základních multibranžových dimenzích, jako je datum a čas, množství, jednotky měření, umístění ap. To umožňuje:

  • sjednotit denně používané pojmy uvnitř firem
  • snížit náklady na tvorbu pravidel
  • zlepšit interoperabilitu mezi různými nástroji využívajícími pravidla
Sjednocené pojmy také výrazně zvýší jednoznačnost při business modelování a usnadní tak jejich technickou implementaci.
více

Jim Sinur: BPMS a workflow
Jedním z rozdílů mezi BPMS a workflow je pružnost či agilita, schopnost rychle vymyslet a realizovat potřebné změny. Čím je způsobena? Především BPMS má prostředky k rychlému vyhledání znovupoužitelných částí procesů a příslušných technologických či byznys služeb. Za druhé - BPMS jsou schopny do procesů implementovat pravidla podnikání a učinit tak procesy dynamickými. Přitom jsou tato pravidla spravována centralizovaně a provázaně. Za třetí - procesní toky může být v BPMS skládán dynamicky z jednotlivých částí v závislosti na znalostech a potřebách příslušného pracovníka nebo heuristickém řízení.
více

Paul Harmon: Demonstrace potenciálu BPM
Pokud je naše procesní řízení ve 2. fázi modelu zralosti CMM (viz Zralost architektury podnikání), potřebujeme především firmě názorně ukázat, co vlastně BPM je a jak funguje. K tomu se velmi hodí pilotní projekt na vhodném procesu. U toho procesu můžeme zvyšovat buď jeho výkonnost (stanovit např. cíle - zkrátit průběžnou dobu o 50%, snížit počet přepracování o 80%), nebo můžeme zlepšovat jeho možnosti. Zde už se konkrétní cíle formulují hůře (např. připravit proces tak, aby od dubna mohla být spuštěna druhá linka). U všech zlepšení jde o přesné a názorné vydefinování rozdílu mezi současným a cílovým stavem:

Kliknutím zvětšíte obrázek.
Musíme tedy předem vydefinovat tyto informace:
  • Dnes vypadá proces takto, cílový stav má vypadat takto....
  • Dnes má proces výkonnost A, po změně bude mít výkonnost B.
  • Náklady spojené se změnou budou činit C.
  • Rizika spojená se změnou jsou tyto...
  • ROI projektu je X.

zdroj: Business Process Trends Advisor, 2009, vol. 1, number 2




Více.....

03.03.08

Aktuality ze světa BPM (9. týden)

Tento týden uděláme malou reflexi témat měsíce z pohledu nejnovějšího světového dění. Ken Krawchuk nám připomene lednové téma měsíce - architektura podnikání, kde se rozbíhá rozsáhlá práce nad standardy. Larry Goldberg provazuje naše únorové a březnové téma, když se podívá na řízení pravidel v kontextu procesů z hlediska hodnoty rozhodování. Nakonec se podíváme, co přináší březnové číslo BPM Strategies Magazine.

Ken V. Krawchuk: Standardy pro architekturu podnikání
V loňském prosinci zahájila skupina OMG (Object Management Group) rozsáhlou práci na definování standardů pro architekturu podnikání, která je plánována na 18 měsíců. A práce to bude dost - vytvořit standardy pro holistický model podnikání, který integruje procesy, pravidla rozhodování, ale i datový pohled a především dobře zobrazuje hodnotové toky. Přitom musí splnit dva velmi rozdílné požadavky - být srozumitelný pro manažery a odborné uživatele. A současně být natolik sémanticky jednoznačný, aby umožnil realizaci v IT.
Zdroj

Larry Goldberg: Strategické rozhodování
Business Decision Management (BDM) je přístup, který prosazuje využívání pravidel podnikání v kontextu BPM, tedy v procesech a jejich souvislostech. BDM je jednak technologický koncept, který vytváří ideální prostředí pro využití SOA. Zároveň je to pohled na podnikatelské rozhodování, které probíhá uvnitř procesů. Na obrázku je matice tvořená četností a důležitostí rozhodování:

Klepnutím obrázek zvětšíte.
Nelze podcenit ani jednu z oblastí. I velký objem nedůležitých špatných rozhodnutí může vést ke ztrátám, stejně jako jedno špatné velké rozhodnutí. Pochopit hodnotu rozhodování je základ pro budování systému pravidel. Malá četná rozhodování musí být podpořena systémy BI a automatizována. Velká zásadní rozhodnutí musí být začleněna do kontextu strategického řízení.
Zdroj

BPM Strategies Magazine (březen 2008)
Tom Dwyer popisuje, jak využít koncepty BPM, BDM a SOA pro vytvoření pružného logistického řetězce. William M. Ulrich připomíná, že architektura podnikání vyžaduje nový způsob spolupráce odborných uživatelů s IT specialisty a vytváření multifunkčních týmů. Carilu Dietrichová nás provede současným BPM trhem a jeho trendy, které mají řadu specifik - probíhá masivní konsolidace trhu, dochází ke konvergenci technologií a je novou cestou systémové integrace, přitom největším limitem při využití nových technologických možností jsou lidé a jejich ne-procesní vnímání. K jeho překonání je možné využít také technologie, např. sociální sítě. V rozhovoru James Taylor vysvětluje, že rozhodování resp. jeho pravidla jsou aktiva společnosti, která je nutno spravovat obdobně, jako aktiva hmotná. Elliot King pokládá architekturu podnikání za základ pro řízení jakýchkoliv změn - je to blueprint pro inovace. Jim Sinur naznačuje, jak by BPM mohl pomoci zvládnout obrovskou generační výměnu, která nás s ohledem na populační křivku čeká v dalších deseti letech. Mike Rosen se zaměřil na SOA a změny, které tento koncept vyvolává v aplikační architektuře. Na 28 stranách magazínu najdete i zajímavé případové studie.
Zdroj

Více.....

18.02.08

Aktuality ze světa BPM (7. týden)

Tento týden budou ve středu naší pozornosti pravidla podnikání. Současné podnikatelské prostředí je podle R. T. Burltona natolik dynamické a přitom vzájemně propojené, že je třeba zvládnout současně dvě cesty k přežití - stále snižovat operační náklady a současně zkracovat cyklus vývoje nových produktů a služeb. Dynamiku procesům dodávají pravidla podnikání. A jak upozorňuje J. Vanthienen, je třeba při jejich vytváření respektovat celou řadu zásad. R. G. Ross dotahuje úvahy o pravidlech do praxe - pravidla nakonec vedou k oživení původních IS, které po rozložení na komponenty a řízené pravidly mohou dále obstát, aniž je nutné riskovat nový vývoj.



Roger T. Burlton: Výzvy pro procesní řízení
Současné podnikatelské prostředí předkládá BPM řadu výzev, se kterými se musí umět vypořádat: zkracování podnikatelských cyklů, komodizace produktů a služeb, nákladové tlaky, služby založené na znalostech, globalizace a konsolidace hodnotových řetězců. Obrázek ukazuje jednoduchý model výkonnosti, kdy úlohou manažerů je zvětšit vyznačenou plochu mezi křivkami:
Klikněte pro zvětšení.
První metoda je jednoduchá - redukovat operativní náklady na současné procesy. Druhá cesta vede přes zrychlení vývojového cyklu, což prakticky vyžaduje vytvořit frontu vyvíjených produktů a služeb a uvolňovat je na trh podle aktuální situace. Obě cesty ke zvýšení výkonnosti vyžadují velmi pružnou procesní infrastrukturu - a to je úlohou BPM.
zdroj: BRCommunity

Jan Vanthienen: Jak vytvářet pravidla podnikání
Prvním krokem je návrh pravidel. Zde je třeba se zejména vyhnout víceznačnosti, i s ohledem na možnost budoucí automatizace pravidel. Dalším krokem je modelování pravidel, především jejich vzájemných vazeb a ovlivňování. Třetím krokem je harmonizace pravidel navzájem. Přitom je třeba se zaměřit na možné neúplnosti jejich podmínek nebo závěrů, redundance nebo kontradikce. Navržená pravidla je nutné validovat. Dalším krokem je komunikace pravidel - ta začíná výběrem vhodného způsobu prezentace příslušného pravidla podle jeho příjemců. Velmi vážnou záležitostí je zvládnutí jazykových mutací příslušného pravidla v nadnárodních společnostech. Je vhodné provést i analýzu dopadu nastavení pravidla, protože často mohou v praxi nastat různé síťové nebo multiplikační efekty a je nutné ošetřit kritické kombinace. Každé testování by mělo probíhat na přesně vymezených modelových příkladech a nikdy by nemělo být ponecháno na náhodném ověřování. V celém životním cyklu pravidel je nejdůležitější zvládnout poslední fázi - využívání pravidla v praxi, kontrola jeho dodržování a hodnocení jeho dopadu včetně sběru podnětů k jeho zlepšování či změně.
zdroj: BRCommunity

Ronald G. Ross: Strategie Fénixe
Bájný egptský pták Fénix se znovu rodil ze svého popela. Stejně tak se mohou obrodit prastaré aplikace, které nám dnes komplikují život a stát se novým stavebním kamenem moderní infrastruktury. Tyto aplikace musí splnit řadu nových požadavků - podporovat nové komunikační a distribuční kanály, minimalizovat náklady na jednoduché změny, být schopny rychle reagovat na změnu podnikatelského prostředí a přitom zajistit stabilitu platforem a kódu. Řada ze "starých" aplikací patří mezi kritické a proto je třeba jakoukoliv změnu provádět s požadavkem minimalizace rizik. Základním přístupem je využití EDM (enterprise decision management), který zachycuje a reprezentuje inteligenci procesního rozhodování. Tím se stává nedílnou součástí BPM. Na stranu druhou tu máme nutnost rozložit monolit původních aplikací na služby či komponenty, která reprezentují základní logické části IS, u kterých není předpoklad častých změn uvnitř. To dohromady s procesním enginem vytváří velmi dynamické a přitom vnitřně stabilní prostředí.
zdroj: BRCommunity

Více.....

21.01.08

Aktuality ze světa BPM (3. týden)

I tento týden byl přebohatý na nové pohledy a přístupy v BPM. Nejdříve se podíváme, zda radostné vyhlídky BPM pro rok 2008 nezkalí nastávající ekonomické zpomalení. Dále zkusíme odhadnout, jaký pokrok v tomto roce čeká architekturu podnikání, základ všech BPM iniciativ. Nakonec se poučíme, jaký vztah mají pravidla podnikání k datové architektuře, neboť tato zdánlivě okrajová záležitost je samou podstatou prokazatelnosti řízení.



Paul Harmon: Rok před námi
Podle předchozích zkušeností se zpomalení ekonomiky promítalo do IT rozpočtů většinou asi s ročním zpožděním. BPM je však cesta, která vede ke zvyšování výkonnosti a může být efektivně využita i pro nákladové úspory. Proto lze předpokládat dopady případné krize pouze na oblast prodeje BPMS asi ve 4.Q.08, a to pouze ze strany vládních úřadů, což celkový růst tohoto byznysu neovlivní.

Jinak se letos dá očekávat boom podnikových center excelence, která budou působit napříč celými podniky a zastřešovat všechny jejich iniciativy zlepšení. Bude pokračovat také integrace dílčích metodik (lean, six sigma, scorecard) do BPM. Očekávají se nové nástroje pokrývající modelování, workflow, EAI, BI, řídící tabla, nastavování ERP i řízení SOA. Letos zřejmě ještě nedojde k radikální koncentraci trhu (na 3 až 5 dodavatelů).

V roce 2006 se BPM trh zaměřil na SOA, v roce 2007 na BI, v roce 2008 bude zřejmě jeho hlavním tématem EAI, celopodniková integrace.
zdroj: BPTrends Monthly Email Advisors, vol. 1, 2008

William Ulrich: Architektura podnikání 2008
Architektura podnikání je připravena v roce 2008 udělat velký skok. Zájem se na ní soustřeďuje již od roku 2006, protože se stále více ukazuje, že je esenciální disciplínou BPM. V loňském roce učinila výrazný pokrok, kdy na sérii konferencí byly prostřednictvím případových studií ujasňovány dimenze odpovědnosti za tuto architekturu, otázky jejího řízení a rámce i problémy spojené s jejím modelováním. Zapracovalo se i na standardech - konsorcium OMG založilo k jejich vytvoření pracovní skupinu Business Architecture Working Group (BAWG).

Standardy jsou totiž nutné, protože se stále víc ukazuje nutnost usměrnit modelování, neboť soubory odtržených procesních modelů a flotujících pravidel nevytvoří ucelenou architekturu a nemohou být použity ani jako základ pro další evoluci nástrojů. Dalším problémem je neshoda v přístupech k modelování IT architektury, kdy jsou uživatelé nuceni se spoléhat na parciální řešení jejich dodavatelů a systémových integrátorů. Skupina BAWG se proto bude věnovat i zajištění interoperability mezi IT a byznys architekturou. Cílem všech těchto snah je vytvořit prostředí s takovými průmyslovými standardy, které zaručí možnost sdílení nejlepší praxe.
zdroj

Ronald G. Ross: Pravidla záznamů
Data při svém zpracování a využití v podniku prochází řadou transformací - extrakcí a čištěním, spojováním a agregováním, zhodnocováním a reportováním v nejrůznějších, často obskurních formátech. Co víc - během tohoto zpracování dochází k jejich sémantickému posunu. A tato data v různých fázích svého vývoje vstupují do rozhodování, jsou materií pravidel podnikání.

Pokud má mít společnost prokazatelné řízení, musí být schopna ke každému jednotlivému rozhodnutí doložit, na jakém zakladě bylo učiněno. Řešením není u každého rozhodnutí zpětně použitá pravidla a jeho vstupní data rekonstruovat, tato cesta ne v dnešních heterogenních systémech nepředstavitelně složitá. Mnohem vhodnější je použít metodu nazývanou System of Record - u každého rozhodnutí pravidlo a jeho data přímo dokumentovat. Tento přístup již podporují dnešní systémy EDM (enterprise decision management).
zdroj: Business Rules Journal, Vol. 9, No. 1 (Jan. 2008)

Více.....

06.12.07

Rozhodovanie a pravidlá podnikania

Larry Goldbergovi chýba v súčasnom motivačnom modeli od OMG (Business Motivation Model), ktorý zachycuje vzťahy medzi misiou, víziou, stratégiou, taktikou, politikami podnikania a pravidlami podnikania, zachytenie entity rozhodovania. A tak tento teoretický model o rozhodovaní doplňuje. Viac...

Více.....

22.11.07

Sjednotit řízení procesů a pravidel?

Tato otázka se vede nejen na úrovni technologií BPMS, ale i na úrovni analytické. John Taylor nachází několik důvodů, proč separovat odpovědnost za pravidla a procesy - pravidla nejsou vždy pevně spojena s konkrétním procesem, mají jiný životní cyklus změny, mají různou úroveň působnosti. Poznámka editora - opravdu není moudré hodit správu pravidel na hlavu vlastníka nejbližšího procesu. Více...

Více.....

Novinky z BPM portálů

ISSN 1802-5676  | Copyright © 2003-2007 BPS Business Process Services