Stavět hodnotu své pracovní síly na znalostním mopolu je velmi krátkozraké. Dřív nebo později zaměstnavatel tento znalostní monopol objeví a rozhodne se ho zlikvidovat. Protože ho ohrožuje. Stačí, aby zaměstnanec ochořel a problémy jsou na světě. Většinou znalostní monopol zklividuje šéf i s jeho neochotným nositelem.
Viděl jsem na vlastní oči mnoho zdánlivě nepostradatelných, jak skončili na dlažbě. Protože co s nimi? Je obtížnější naučit člověka sdílet se - protože jde o schopnost, než sehnat jiného ochotnějšího nositele příslušné znalosti a dát mu chvíli času na proniknutí do lokálních tajů. Informační sobectví se v dobře řízené IT infrastruktuře pěstuje podstatně obtížněji, než v papírové kultuře.
Jediný osvědčený a perspektivní způsob, jak zachovat/zvýšit svou hodnotu na pracovním trhu je - učit se. A jak již řečeno - nejrychleji se učí člověk sdílením.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.
18.08.08
Znalostni monopoly jsou out
Témata Znalosti
Sdílení znalostí
Jak se vlastně informace transformuje do znalosti? A existují vůbec dokumentované znalosti nebo jsou to pořád jen informace? Existuje řada zajímavých pojednání na toto téma a řekl bych, že málokde vládne taková neshoda pohledů i terminologie. Proto opět teorie lehce pominu a podívám se do své praxe.
Dokumentované znalosti existují. Protože jsem schopen jen podle jejich záznamu je aplikovat. Příkladem mi budiž BPMS nástroj Intalio, který od jara využívám, aniž mi kdokoliv cokoliv k tomu osobně řekl. Příslušnou znalost - zde schopnost vytvářet v nástroji modely, napojovat je na služby a to celé spouštět na procesním serveru a monitorovat - nabývám jen z manuálů, diskusních skupin, videokonferencí a vzájemně vyměňovaných modelů. A jsme u fenoménu dneška - informace se ve velkém transformují do znalostí sdílením non-face. Samozřejmě sdílení face2face je stále účinnější, protože probíhá na základě osobního vztahu - tedy i s využitím nosné vlny emocí. Ale pokud do rovnice započteme časy cesty a ostatních prodlev, nemluvě o rizicích (třeba neprotažené dálnice), vychází sdílení non-face taméř vždy výhodněji.
A navíc - vlastní sdílení je samo dokumentované, znalost doplňuje. Vůbec pořád nedomýšlíme, jak kolaborativní web zásadně posouvá účinnost přeměny informací ve znalosti. Žijeme totiž sami v myšlenkovém světě znalostního monopolu - to, že něco víme (a ostatní ne), vytváří naši hodnotu. Omyl. To, co si myslíme, že víme a nechceme se o to podělit, už dávno shnilo.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.
Témata Znalosti
Roll-in znalostí
Jestliže jsem nazval konzultační společnosti fabrikami na znalosti, můžeme banky nazvat klidně fabrikami na rizika. (Už vidím ty štiplavé komentáře, že banky jsou fabrikami na peníze:)
Jde mi ale o jinou věc - že tyto branže mají speciální zkušenosti, jak danou oblast účinně řídit, protože je živí. A tedy jsou vhodným objektem k poučení. Třeba způsob, jak poradenské firmy pracují se znalostmi, je snadno přenositelný do prostředí jiných branží, kde může vytvořit úplně novou podnikatelskou příležitost.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.
Témata Znalosti
Fabriky na znalosti
Konzultační firmy jsou vlastně fabriky na znalosti. Něco načtou a nastudují, něco posbírají u svých zákazníků, srovnají to a učesají a pak to prodají, přičemž zase něco nastudují a tak dokola. Jak pravil kdysi jeden kolega, výkonnost konzultační firmy je přímo úměrná její obrátce znalostí. Dobrý postřeh, že?
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.
Témata Znalosti
Oceňování nedokumentovaných znalostí
Tacitní znalosti jsou ty nedokumentované znalosti, které jsou ještě neformulované a existují jen v hlavách lidí. Činí mi trochu metodickou potíž činit rozdíl mezi nedokumentovanými (avšak formulovanými) znalostmi a znalostmi tacitními. V praxi je použitelnější tato klasifikace:
- znalosti dokumentované - čili vyvolatelné, rekonstruovatelné a použitelné jen na základě jejich dokumentace
- znalosti tacitní identifikované - víme, co víme (nebo on ví), jsou použitelné jen za účasti jejich nositele (nabízím jednoduchý pojem - znalosti zmapované)
- a znalosti opravdu tacitní - buď ještě nezformulované nebo alespoň nerozpoznané
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky. Více.....
Témata Znalosti
Koncept řízení znalostí
Nejjednodušší přístup ke znalostem je jejich chápání jako aktiva - znalost jako výrobní prostředek. Což není úplné, protože pro řadu firem jsou znalosti i produktem, příkladně pro konzultační společnosti často produktem jediným. Je obzvlášť pikantní, jaká v této souvislosti panuje disproporce v ocenění znalostních a ostatních aktiv. I proto je zavádění řízení znalostí spíše dílem uvědomnělého managementu než ekonomickou nutností.
Znalost se velmi špatně oceňuje a ještě hůře ochraňuje. U znalosti nedokumentované to dokonce ani pořádně nejde. Znalost je aplikovatelná informace. To znamená, že znalost musíme dokumentovat v určitém kontextu i s jejím způsobem použití. Čili ve vztahu k procesům. Ať už znalost produkují, konzumují (čili transformují na přidanou hodnotu) nebo spravují. Proto většina metodik oceňování znalostí vychází z jejich potenciálního příspěvku k přidané hodnotě.
Znalosti mají spoustu další mimořádně zajímavých vlastností, která jiná aktiva postrádají. Tu zásadní nepříjemnou však mají ale shodnou: stárnutím a nepoužíváním ztrácejí hodnotu.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.
Témata Znalosti
Jak identifikovat znalostní monopol?
Většina z lidí okolo BPM stojí na druhé straně barikády - na pozici firmy jako celku. A boj se znalostními monopoly je jejich druhým chlebem. Protože bez sdíleného poznání nelze ani namapovat procesy, natož je zlepšovat.
Mnoho analytiků považuje za základní symptom znalostního monopolu mlžení. Podle mé zkušenosti je mlžení častěji projevem neznalosti než znalostního monopolu. Neschopnost něco jednoduše a srozumitelně popsat je totiž v našich krajích hojná, protože se neučí - sám jsem pár škol mlžením absolvoval.
Ani arogance nebývá spolehlivým příznakem monopolu. Kromě osobního ustrojení je většinou výsledkem pocitu ohrožení.
Ba ani fronta prosebníků před kanceláří dotyčného a stohy nevyřízených žádostí o expertní vyjádření nemusí být oním poznávacím znamením. Toho se dotyčný mohl dopracovat cíleným ořezáváním kompetencí ostatních a otravným trváním na svých právech nepostradatelného.
Skutečný znalostní monopol je ten, kdy na jednom člověku závisí běh skutečného procesu, ne pouze toho aktuálně deformovaného. Když nepostradatelného vyhodíte, absolutně nic se nestane. Když vyhodíte opravdového znalostního monopolistu, proces se zhroutí.
Jedinečný držitel jedinečné a potřebné znalosti je většinou dost nenápadný. Miluje roli šedé eminence a ochotně svému šéfu slouží, dokud ho nenaštve. Příliš zvídavého obratem ruky zlikviduje a vypěstuje si nového, závislejšího.
A poznávací znamení? Nic po sobě nedokumentuje, což také není markanta pouze monopolisty. U něj je ale přítomná vždy - on totiž nedokumentuje ani tehdy, když by mu to ušetřilo práci. Tedy kdy druhé dvě skupiny nedokumentujících - bordeláři a lenoši - již neodolají.
Úplně spolehlivá metoda, jak znalostního monopolistu identifikovat, je drsná a v praxi se dá použít jen za určitých podmínek. Jde o kolečko.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.
Témata Znalosti
15.08.08
Je knowledge management věda?
Když pročítám odborné portály a listuji stohem knih o řízení znalostí, propadám depresi. Řízení znalostí není věda, to je směs alchymie a marketingu. Přitom by to měla být především manažerská disciplína s použitelnými metodikami a technikami.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.
Témata Znalosti
11.08.08
Bez komentáře
Před pár týdny jsem jako člen jednoho profesního sdružení pro poradce a business konzultanty vyplnil průzkum o osobním vzdělávání a teď mi přišel na jeho základě zpracovaný interní benchmark. S naprosto neuvěřitelnými daty. Přestože ho vyplnilo přes 800 poradců, takže by nějakou vypovídací schopnost mít měl.
Například - v USA, Kanadě, Austrálii a Indii - čím vyšší denní sazba, tím větší osobní příprava (600 lidí). V Evropě a na Středním východě - naopak (200 lidí). Dokonce v EU (165 lidí) při denní sazbě nad 1500€ činí průměrná příprava na 1 konzultační den 0,35 dne přímo na projekty a 0,23 dne na osobní vzdělávání. V USA je to 0,9 dní projektové přípravy a dokonce 1,6 dní znalostní.
Možná ještě pár perliček z průzkumu uvedu, ale podle uvedených dat se obávám, že to budou spíš číst profesionálové ve firmách než konzultanti.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.
Témata Znalosti
25.06.08
Témata měsíce: Praktické aspekty trhu znalostí
Závěr tématu měsíce věnuje doc. Ludmila Mládková Praktickým aspektům managementu znalostí. Dozvíme se, jak identifikovat znalostní potřebu organizace, jakou můžeme zvolit znalostní strategii a na jakých základnách je tato strategie postavena.
Klíčová slova (anglicky): Knowledge Management; KM; Organizational Behavior; Organizational Theory; Human Resources; Personnel Management; Business Process Management; Business Decision Management; BDM.
Standardní citace tohoto příspěvku: Ludmila Mládková; Management znalostí; BPM portál – téma mesiaca, 6/2008; ISSN 1802-5676; URL: http://bpm-tema.blogspot.com/2008/06/prakticke-aspekty-managementu-znalosti.html
Témata Znalosti
23.06.08
Témata měsíce: Trh znalostí
Ve třetím pokračování tématu měsíce doc. Ludmila Mládková objasňuje, co je to Trh znalostí. Měnou na vnitřním trhu znalostí organizace bývá reciprocita, reputace či altruismus. Jaké potíže či dokonce patologie mohou na vnitřním trhu znalostí nastat?
Klíčová slova (anglicky): Knowledge Management; KM; Organizational Behavior; Organizational Theory; Human Resources; Personnel Management; Business Process Management; Business Decision Management; BDM.
Standardní citace tohoto příspěvku: Ludmila Mládková; Management znalostí; BPM portál – téma mesiaca, 6/2008; ISSN 1802-5676; URL: http://bpm-tema.blogspot.com/2008/06/trh-znalosti.html
Témata Znalosti
17.06.08
Témata měsíce: Dvě dimenze znalosti
Víte, jaký je rozdíl mezi explicitní a tacitní znalostí? Proč je toto členění znalostí důležité? Co se stane s firmou, která nedocení význam tacitních znalostí? A jaké nástroje máme k dispozici pro jejich sdílení?
Čtěte další pokračování tématu měsíce od doc. Ludmily Mládkové
Dvě dimenze znalosti, explicitní a tacitní.
Klíčová slova (anglicky): Knowledge Management; KM; Organizational Behavior; Organizational Theory; Human Resources; Personnel Management; Business Process Management; Business Decision Management; BDM.
Standardní citace tohoto příspěvku: Ludmila Mládková; Management znalostí; BPM portál – téma mesiaca, 6/2008; ISSN 1802-5676; URL: http://bpm-tema.blogspot.com/2008/06/dve-dimenze-znalosti-explicitni-tacitni.html
Témata Znalosti
11.06.08
Úvod do tématu měsíce: Řízení znalostí
Co je to a k čemu slouží management znalostí? Jaký je rozdíl mezi daty, informacemi a znalostmi? Nejlepší vysvětlení je pomocí příběhu.
Přečtěte si úvod do tématu v článku Ludmily Mládkové Management znalostí.
Klíčová slova (anglicky): Knowledge Management; KM; Organizational Behavior; Organizational Theory; Human Resources; Personnel Management; Business Process Management; Business Decision Management; BDM.
Standardní citace tohoto příspěvku: Ludmila Mládková; Management znalostí; BPM portál – téma mesiaca, 6/2008; ISSN 1802-5676; URL: http://bpm-tema.blogspot.com/2008/06/management-znalosti.html
Témata Znalosti
07.06.08
Aktuality ze světa BPM (23. týden)
Tento týden pro vás máme červnové novinky z BPTrends. Peter Fingar se domnívá, že dnešní BPMS dokážou daleko víc, než pro co jsou nyní nasazovány. David Frankel informuje, jak to vypadá s připravovanou verzí 2 notace BPMN. Rashid Khan se podíval, jaké jsou dnes možnosti při využívání BPM formou služby (SaaS). Michael Muehlen už delší dobu zviřuje vody BPM komunity svým průzkumem, jak málo ze symbolů v BPMN notaci je využíváno v praxi a co z toho plyne. Salman Akhtar a Haleem Vaince dobře ví, že BPMS platformu nejde implementovat stejně jako nějaký jiný SW a nabízí proto základní metodiku. Tonia de Bruin a Gaby Doebeli se dlouhodobě věnují klíčovému problému procesního řízení - jak zařídit, aby je firma přijala za své. Ben Graham nás vyvede z omylu, že modelování procesů je vynález konce 20. století - je téměř o století starší. Dennis Rohan se zabývá otázkou, co a jak je třeba nastavit v systému řízení, aby lidé procesy přijali za své. A ještě si můžeme přečíst výbornou recenzi nové knihy Amita Mitry a Amara Gupty o znalostech v procesech.
Peter Fingar: Nová generace BPM
BPM v posledních 5 letech udělalo obrovský skok jak metodologii, tak v nástrojích. Většina projektů byla již úspěšných s výbornou návratností, ale zaměřovala se pouze na dílčí věci - na zeštíhlení administrativních procesů, workflow, na vytvoření komponent a zjednodušení integrace, na vytvoření řídící dokumentace a zajištění shody. Tedy na cíle taktické, nikoliv strategické. Nová generace BPM má potenciál strategický, a to v 5 oblastech. Jde o sílu nových BPMS platforem, které plně integrují a současně implementují do spustitelné formy procesní model s pravidly, workflow vč. podpory lidské interakce s procesy, servisně orientovanou architekturu a její metody, událostmi řízené zpracování CEP(Complex Event Processing)a technologii agentů. Tato komplexita včetně možnosti využívání Cloud Computing (sdílená infrastruktura služeb) činí z BPMS strategickou platformu 21. století.
zdroj (pdf)
David S. Frankel: Požadavky na BPMN 2.0
Nová verze notace BPMN vzniká v OMG (Object Management Group) dost bolestně, protože se při jejím vývoji střetávají požadavky největších hráčů na trhu. Přitom musí bezpodmínečně odstranit největší nedostatky z první verze - poskytnout takový formát, který umožní výměnu mezi různými nástroji, musí být postavena na explicitním metamodelu, modelovací konstrukty musí mít jednoznačnou sémantiku a neomezovat choreografii procesů. Mocenská skupina BEA-IBM-Oracle-SAP prosazuje, aby metamodel BPDM (Business Process Definition Metamodel) nebyl přímo součástí BPMN, ale byl nezávislý a tudíž ho šlo mapovat do různých implementací BPMN.
zdroj (pdf)
Rashid N. Khan: BPM jako služba
Možnosti aplikací založených na webových službách jsou dnes již srovnatelné s desktopovými aplikacemi a tak není divu, že přibývá řešení poskytovaných jako služba (SaaS). V oblasti BPM jsou služby poskytovány ve 3 úrovních. Jednak jako modelovací a dokumentační nástroj (některé i zdarma, např. Lombardi Blueprint - poznámka editora). Druhou formou jsou šablony předdefinovaných procesů, které si může zákazník doladit podle svých potřeb (např. Salesforce.com nebo NetSuite, nově i SAP). Třetí formou je hosting BPMS platforem pro procesy zákazníka. Ten již neomezuje zákazníka na předdefinovaná řešení.
zdroj (pdf)
Michael zur Muehlen: Výzkum a výuka BPM
Z hlediska dalšího rozvoje BPM si je třeba nejprve ujasnit co už víme a co ještě nevíme. O procesech to platí dvojnásob. Jak poznáme, že náš redesign proces je správný? Základem našeho zkoumání je modelování a jeho notace. Vývojové diagramy se používají od třicátých let, IDEF od sedmdesátých, UML od devadesátých let minulého století. Přelom představuje BPMN. Má poměrně velkou slovní zásobu (52 symbolů ve verzi 1.1). Jenže k dorozumění potřebujeme ještě gramatiku - pravidla, jak tvořit větu čili jako modelovat proces. To vše patří k BPMN gramotnosti. Pak přichází druhá úroveň - schopnost využívat BPMN účelně. Model musí být použitelný pro řešení příslušného problému, což znamená věcně správný, ve správné úrovni podrobnosti a zachycující právě ten úhel pohledu, který řešíme. Analýzou velkého množství modelů bylo zjištěno, že většina z nich používá pouhých 20% symbolů. Je třeba se jak v metodice, tak ve výuce soustředit právě na správné použití těchto nejdůležitějších prvků.
zdroj (pdf)
Salman Akhtar a Haleem Vaince: Implementace BPMS
Implementovat platformu BPMS není jednoduché. Především BPMS se vyznačuje vysokou komplexností a proto i při řízení projektů implementace BPMS nevystačíme s běžnou projektovou metodikou používanou při jiných IT projektech. Jak je vhodné postupovat:
zdroj (pdf)
Tonia de Bruin a Gaby Doebeli: Od funkční k procesní organizaci
V australském Brisbane probíhá již několik let cílený výzkum zaměřený na 4 základní otázky prosazení procesního řízení. Jak přimět organizaci, aby využila BPM k udržitelnému zlepšování podnikání? Které znalosti a dovednosti jsou k tomu zapotřebí? Proč jsou některé BPM týmy neefektivní, ačkoliv mají velmi kvalitní podporu? Jak zvýšit v organizaci přijetí BPM jako nástroj operačního zlepšování? Tyto otázky je třeba si klást opakovaně - hledání odpovědí na ně je signálem, že jsme s BPM na správné cestě.
zdroj (pdf)
Ben Graham: Z historie procesního modelování
Hledání vhodných výrazových prostředků pro popis procesů už trvá déle než století. Už v roce 1911 vznikla zásluhou Franka Gilbretha velmi účelná notace pro popis aktivit, kterou využíval i Frederick Taylor a jeho spolupracovníci:
Tuto metodiku modifikoval a rozšířil především Allan Mogensen, který také první prosazoval optimalizaci procesů od spodu (nejlépe může činnost zlepšit ten, kdo jí sám provádí, protože jí nejlépe zná) a definoval účel procesních map - porozumění tomu, co se provádí, a také kde, kdy a kdo to provádí, a to k identifikaci problémů a jejich následnému řešení. Řadu těchto přístupů pak převzaly metodiky šedesátých let, např. Edwards Deming do svého PDCA cyklu.
zdroj (pdf)
Dennis Rohan: Harmonizace lidí a procesů
Je obtížné nastavit procesy účinně a přitom tak, aby je lidé přijali za své a byli ochotni je dokonce zlepšovat. BPM nabízí řadu technik, které k tomu přispívají - od organizačních diagramů, procesních popisů práce až po vazbu na cíle. Z hlediska efektivnosti procesů je třeba zajistit, aby lidé správně komunikovali a sdíleli své znalosti, byli schopni provádět analýzy a tedy správně rozhodovali, viděli svou práci z vyšší perspektivy a tedy rozuměli jejímu kontextu a nakonec aby byli podporováni v inovačním myšlení. K tomu je třeba nastavit 4 faktory úspěchu - vlastní náplň práce, kariérní perspektivu, satisfakci včetně platu a nakonec i faktory osobní spokojenosti (od pocitu svobody počínaje až po bezpečí).
zdroj (pdf)
Amit Mitra a Amar Gupta: Jak vytvořit znovupoužitelné agilní procesy (kniha)
První expertní systémy byly zaměřeny na dokumentování znalostí expertů. Současně jiní experti řešili, jak tyto znalosti v IS spravovat. Jenže znalosti jako takové nejsou oddělitelné od pravidel, jak s nimi zacházet. Příliš mnoho společností prožilo deziluzi z toho, že znalosti pracně vkládané do systému zestárly dříve, než mohly být opakovaně využity. Nové přístupy neoddělují obsah znalostí od pravidel pro jejich využití a zároveň využívají dědičnosti k jejich správě a tím radikálně snižují pracnost aktualizace znalostí.
zdroj (pdf)
04.06.08
Téma měsíce:Od organizačních struktur ke znalostem
Tento měsíc začínáme nové téma - Znalosti a procesy, které plynule navazuje na oblast předchozí Organizace a procesy. Pro doplnění tématu organizování a pro jeho propojení do domény knowledge managementu jsme připravili koncentrát nejdůležitější poznatků z několika knížek, které vyšly i v češtině resp. slovenštině:
- Jim Collins: Z dobrého skvelé (Good to Great)
- John Byrne, Jack Welch: Jack. Rovnou k věci (Jack. Straight from the Gut)
- Kubeš, Spillerová, Kurnický: Manažerské kompetence
- Hroník: Hodnocení pracovníků
O organizačních strukturách a procesech:
Více.....
Témata Organizace, Znalosti
11.05.08
Aktuality ze světa BPM (19. týden)
Pokud chcete zvládnout zlepšení procesů v méně než 2 měsících, využijte speciálních rad Victora Howarda a Claye Richardsona. Hyperproduktivita je výsledkem zvládnutého řízení spolupráce, je názor Keitha Harrisona-Broninského. Některé nové standardy SBVR (Semantics of Business Vocabulary and Business Rules) vnesly podle Rona Rosse zmatek do rozlišování mezi pravidly a procesy, proto se pokusí o jasnější vymezení na lehce morbidním příkladu. Smysluplné metriky jsou nezbytnou podmínkou pro nastavení účinné motivace. Kirk Gould vám s nimi pomůže. Stefan Seidel a Michael Rosemann definují techniky pro podporu kreativity, které můžete využít při redesignu procesů.
Victor Howard, Clay Richardson: 5 tajemství zlepšení procesů
BPM je manažerská disciplína, která umožňuje společnosti modelovat, analyzovat a redesignovat procesy a zlepšit tak jejich výkonnost. Dnešní platformy BPMS jsou však složité a často vyžadují náročnou implementaci. Pokud se výsledek nedostaví během několika týdnů, může dojít u manažerů k frustraci a návratu k "osvědčenému organizačnímu zlepšování". Jaké zásady je vhodné dodržovat, pokud chceme výsledky v méně než 60 dnech? Vyberte ke zlepšování málo rozsáhlé subprocesy (10 až 15 aktivit) s vysokou přidanou hodnotou, ale vysokou komplexivitou. Využijte výhradně existující aplikační infrastrukturu. Omezte počet propojení mezi BPMS a externími systémy. Užijte jednoduché externí nástroje pro vývoj grafického rozhraní (GUI). Vyberte procesy, které lze automatizovat podle již existujících předloh.
zdroj (pdf)
Keith Harrison-Broninski: Hyperproduktivita
Návratnost investic (ROI) není dostatečným ukazatelem pro měření výkonnosti spolupráce. To platí zejména o dnešním vývoji SW, který je vysoce kolaborativní. Účinnou a zároveň účelnou spolupráci je třeba stavět na 5 zásadách HIM (Human Interaction Management): jasných vazbách na bázi rolí (kdo má za co ke komu odpovědnost), strukturovaných zprávách, podpoře duševní práce vč. timemanagenetu, spíše podporujícím než předpisujícím řízení a zvládnutém řízení procesních změn. zdroj (pdf)
Ron Ross: Pravidla versus procesy
Pravidlo je něco, co omezuje svobodu. Příklad pravidla - přikázání "Nezabiješ!" Pravidlo předpokládá akt (proces) vraždy. Proces je transformace vstupů na výstupy. V případě vraždy živého člověka na mrtvého. Proces předpokládá existenci vstupů. V daném případě existenci živého člověka. Problém nastává, že proces sám obsahuje podmínky nebo omezení svého provedení. Nejhorší zmatek vytváří přirovnávání pravidel podnikání k právním normám. Právní normy vymezují okruh povoleného, kdežto pravidla podnikání definují způsob rozhodování při jednotlivých stavech procesu. Právní normy jsou o hranicích povoleného, procesy jsou o akci, pravidla podnikání vymezují chování procesů. Strukturální pravidla jsou daná podstatou procesu a provádí klasifikace, vymezují jeho logiku. Operativní pravidla nepotřebujete, pokud jste schopni udělat proces takový, aby bez nich obstál v každém business scénáři, který se může stát. Strukturální pravidla jsou o účinnosti, operativní pravidla o pružnosti procesu.
zdroj (pdf)
Kirk Gould: Metriky
Potřebujete metriky, které jsou schopny zachytit 2 dimenze podnikání - organizační (kvůli účinné motivaci) a zároveň procesní (kvůli řízení výkonnosti). Pokud se soustředíme příliš na jednu z těchto dimenzí, dojde k disharmonii. Přitom potřebujeme metriky od přehledové úrovně až po detailní. Začněte tím, že definujete 3 jednoznačné metriky pro 3 jasné cíle tak, aby se jim dalo porozumět ve 3 vteřinách. Měřte nejprve výkonnost procesů, ne lidí - z nich můžete odvodit zdroje jejich výkonnosti a ty organizačně lokalizovat. Měřte metriky 6 měsíců a teprve po ověření jejich schopnosti měřit dosahování cílů přistupte k jejich zpodrobnění.
zdroj (pdf)
Stefan Seidel, Michael Rosemann: Řízení kreativity
BPM je nejen o zvyšování výkonnosti a redukci nákladů, ale také o uřízení rizik a v neposlední řadě o správě znalostí. Znalostní procesy se vyznačují vysokou komplexivitou, interaktivitou, malou mírou predikativnosti a v také se obtížně modeluje jejich procesní tok. Znalostní pracovníci provádí své aktivity s povědomím tisíců souvislostí - nezdokumentovaných pravidel podnikání. Subtypem znalostního pracovníka, který svůj business rules engine a datový sklad nosí v hlavě, je pracovník kreativní. Tento typ lidí vyžadují i procesy klasické, datové, pevně strukturované - a to pro svůj design a zlepšování. Kreativita je existenční podmínkou úspěšného BPM. Podívejte se na metodiky a techniky, které můžete využít pro zvýšení kreativity při redesignu procesů:
zdroj (pdf)
14.03.08
Česká pobočka IIBA
7/2/08 proběhl kick-off českého zastoupení profesní asociace IIBA. Ta sdružuje business analytiky a jejím základním výstupem je znalostní mapa BABOK (Business Analysis Body of Knowledge). Co je cílem IIBA, proč má být založena česká pobočka, jaké má cíle a plány, proč se stát jejím členem a jak založení pobočky bude probíhat - to vše se dozvíte z úvodní prezentace.
Témata Znalosti
13.12.07
Téma měsíce: Znalosti a BPM
Pokud se Vám zdá, že znalosti v i o BPM narůstají závratně rychle, pokud se v nich začínáte ztrácet nebo jste se ještě nestačili ani zorientovat, máme pro Vás řešení. Letošní prosinec věnujeme pozornost právě zmapování a uspořádání těchto znalostí. Také se seznámíte s představami redakční rady o tématech na příští rok a jste zváni, abyste vyjádřili očekávání svá.
Více...
Témata Znalosti
12.12.07
Samoobslužná řešení pro řízení znalostí
Řízení znalostí musí vždy z části využívat samoobslužný princip, pokud nemá být předem mrtvé. Takové řešení je z velké části o technologiích. Je velkou otázkou, zda pro to pořídit ucelené ECM řešení (Enterprise Content Management) nebo budovat tuto funkcionalitu z řady dílčích služeb. Více...
Více.....
Témata Znalosti
03.12.07
Jak znalosti zrychlí procesy
Johoafrická banka Nedbank Limited s využitím BPM automatizovala svůj úvěrový proces a dosáhla jeho zkrácení ze 2 dnů na 2 hodiny, dokonce v 95% případů dokonce na pouhou hodinu. Klíčovou roli v tom hrála konverze dříve tacitních znalostí do dokumentovaných a jejich využití v nastavení pravidel podnikání, znalostí konzistentních a sdílených v celém procesním řetězci. Více...
Více.....
Témata Znalosti
Novinky z BPM portálů
-
Friday Fun: Denser Non-Volatile Data Storage - In the category of “hard to believe” materials science becoming reality, a group of scientists have recently published experimental work: A Stanford-led ...před 6 lety
-
-
-
-
-