Aktuality ze světa BPM (23. týden)

Tento týden pro vás máme červnové novinky z BPTrends. Peter Fingar se domnívá, že dnešní BPMS dokážou daleko víc, než pro co jsou nyní nasazovány. David Frankel informuje, jak to vypadá s připravovanou verzí 2 notace BPMN. Rashid Khan se podíval, jaké jsou dnes možnosti při využívání BPM formou služby (SaaS). Michael Muehlen už delší dobu zviřuje vody BPM komunity svým průzkumem, jak málo ze symbolů v BPMN notaci je využíváno v praxi a co z toho plyne. Salman Akhtar a Haleem Vaince dobře ví, že BPMS platformu nejde implementovat stejně jako nějaký jiný SW a nabízí proto základní metodiku. Tonia de Bruin a Gaby Doebeli se dlouhodobě věnují klíčovému problému procesního řízení - jak zařídit, aby je firma přijala za své. Ben Graham nás vyvede z omylu, že modelování procesů je vynález konce 20. století - je téměř o století starší. Dennis Rohan se zabývá otázkou, co a jak je třeba nastavit v systému řízení, aby lidé procesy přijali za své. A ještě si můžeme přečíst výbornou recenzi nové knihy Amita Mitry a Amara Gupty o znalostech v procesech.

Peter Fingar: Nová generace BPM
BPM v posledních 5 letech udělalo obrovský skok jak metodologii, tak v nástrojích. Většina projektů byla již úspěšných s výbornou návratností, ale zaměřovala se pouze na dílčí věci - na zeštíhlení administrativních procesů, workflow, na vytvoření komponent a zjednodušení integrace, na vytvoření řídící dokumentace a zajištění shody. Tedy na cíle taktické, nikoliv strategické. Nová generace BPM má potenciál strategický, a to v 5 oblastech. Jde o sílu nových BPMS platforem, které plně integrují a současně implementují do spustitelné formy procesní model s pravidly, workflow vč. podpory lidské interakce s procesy, servisně orientovanou architekturu a její metody, událostmi řízené zpracování CEP(Complex Event Processing)a technologii agentů. Tato komplexita včetně možnosti využívání Cloud Computing (sdílená infrastruktura služeb) činí z BPMS strategickou platformu 21. století.
zdroj (pdf)

David S. Frankel: Požadavky na BPMN 2.0
Nová verze notace BPMN vzniká v OMG (Object Management Group) dost bolestně, protože se při jejím vývoji střetávají požadavky největších hráčů na trhu. Přitom musí bezpodmínečně odstranit největší nedostatky z první verze - poskytnout takový formát, který umožní výměnu mezi různými nástroji, musí být postavena na explicitním metamodelu, modelovací konstrukty musí mít jednoznačnou sémantiku a neomezovat choreografii procesů. Mocenská skupina BEA-IBM-Oracle-SAP prosazuje, aby metamodel BPDM (Business Process Definition Metamodel) nebyl přímo součástí BPMN, ale byl nezávislý a tudíž ho šlo mapovat do různých implementací BPMN.
zdroj (pdf)

Rashid N. Khan: BPM jako služba
Možnosti aplikací založených na webových službách jsou dnes již srovnatelné s desktopovými aplikacemi a tak není divu, že přibývá řešení poskytovaných jako služba (SaaS). V oblasti BPM jsou služby poskytovány ve 3 úrovních. Jednak jako modelovací a dokumentační nástroj (některé i zdarma, např. Lombardi Blueprint - poznámka editora). Druhou formou jsou šablony předdefinovaných procesů, které si může zákazník doladit podle svých potřeb (např. Salesforce.com nebo NetSuite, nově i SAP). Třetí formou je hosting BPMS platforem pro procesy zákazníka. Ten již neomezuje zákazníka na předdefinovaná řešení.
zdroj (pdf)

Michael zur Muehlen: Výzkum a výuka BPM
Z hlediska dalšího rozvoje BPM si je třeba nejprve ujasnit co už víme a co ještě nevíme. O procesech to platí dvojnásob. Jak poznáme, že náš redesign proces je správný? Základem našeho zkoumání je modelování a jeho notace. Vývojové diagramy se používají od třicátých let, IDEF od sedmdesátých, UML od devadesátých let minulého století. Přelom představuje BPMN. Má poměrně velkou slovní zásobu (52 symbolů ve verzi 1.1). Jenže k dorozumění potřebujeme ještě gramatiku - pravidla, jak tvořit větu čili jako modelovat proces. To vše patří k BPMN gramotnosti. Pak přichází druhá úroveň - schopnost využívat BPMN účelně. Model musí být použitelný pro řešení příslušného problému, což znamená věcně správný, ve správné úrovni podrobnosti a zachycující právě ten úhel pohledu, který řešíme. Analýzou velkého množství modelů bylo zjištěno, že většina z nich používá pouhých 20% symbolů. Je třeba se jak v metodice, tak ve výuce soustředit právě na správné použití těchto nejdůležitějších prvků.
zdroj (pdf)

Salman Akhtar a Haleem Vaince: Implementace BPMS
Implementovat platformu BPMS není jednoduché. Především BPMS se vyznačuje vysokou komplexností a proto i při řízení projektů implementace BPMS nevystačíme s běžnou projektovou metodikou používanou při jiných IT projektech. Jak je vhodné postupovat:

zdroj (pdf)

Tonia de Bruin a Gaby Doebeli: Od funkční k procesní organizaci
V australském Brisbane probíhá již několik let cílený výzkum zaměřený na 4 základní otázky prosazení procesního řízení. Jak přimět organizaci, aby využila BPM k udržitelnému zlepšování podnikání? Které znalosti a dovednosti jsou k tomu zapotřebí? Proč jsou některé BPM týmy neefektivní, ačkoliv mají velmi kvalitní podporu? Jak zvýšit v organizaci přijetí BPM jako nástroj operačního zlepšování? Tyto otázky je třeba si klást opakovaně - hledání odpovědí na ně je signálem, že jsme s BPM na správné cestě.
zdroj (pdf)

Ben Graham: Z historie procesního modelování
Hledání vhodných výrazových prostředků pro popis procesů už trvá déle než století. Už v roce 1911 vznikla zásluhou Franka Gilbretha velmi účelná notace pro popis aktivit, kterou využíval i Frederick Taylor a jeho spolupracovníci:

Tuto metodiku modifikoval a rozšířil především Allan Mogensen, který také první prosazoval optimalizaci procesů od spodu (nejlépe může činnost zlepšit ten, kdo jí sám provádí, protože jí nejlépe zná) a definoval účel procesních map - porozumění tomu, co se provádí, a také kde, kdy a kdo to provádí, a to k identifikaci problémů a jejich následnému řešení. Řadu těchto přístupů pak převzaly metodiky šedesátých let, např. Edwards Deming do svého PDCA cyklu.
zdroj (pdf)

Dennis Rohan: Harmonizace lidí a procesů
Je obtížné nastavit procesy účinně a přitom tak, aby je lidé přijali za své a byli ochotni je dokonce zlepšovat. BPM nabízí řadu technik, které k tomu přispívají - od organizačních diagramů, procesních popisů práce až po vazbu na cíle. Z hlediska efektivnosti procesů je třeba zajistit, aby lidé správně komunikovali a sdíleli své znalosti, byli schopni provádět analýzy a tedy správně rozhodovali, viděli svou práci z vyšší perspektivy a tedy rozuměli jejímu kontextu a nakonec aby byli podporováni v inovačním myšlení. K tomu je třeba nastavit 4 faktory úspěchu - vlastní náplň práce, kariérní perspektivu, satisfakci včetně platu a nakonec i faktory osobní spokojenosti (od pocitu svobody počínaje až po bezpečí).
zdroj (pdf)

Amit Mitra a Amar Gupta: Jak vytvořit znovupoužitelné agilní procesy (kniha)
První expertní systémy byly zaměřeny na dokumentování znalostí expertů. Současně jiní experti řešili, jak tyto znalosti v IS spravovat. Jenže znalosti jako takové nejsou oddělitelné od pravidel, jak s nimi zacházet. Příliš mnoho společností prožilo deziluzi z toho, že znalosti pracně vkládané do systému zestárly dříve, než mohly být opakovaně využity. Nové přístupy neoddělují obsah znalostí od pravidel pro jejich využití a zároveň využívají dědičnosti k jejich správě a tím radikálně snižují pracnost aktualizace znalostí.
zdroj (pdf)