20.08.09

Architektura podnikání

Josef Basl

Raději od začátku - co je to BPM?
Business Process Management (BPM) jako vědecká i manažerská interdisciplína a zároveň i technologie trpí chybějící obecně přijímanou ontologií. Její vymezení se pohybuje od pohledu na BPM jako na systém správy komplexních interakcí mezi podnikovými entitami [1], přes její pojímání jako formy řízení či manažerské filosofie [2] a vnímání BPM jako inženýrského nástroje managementu [3], formy firemní kultury [4] až po označení BPM jako řízení cyklu podnikání prostřednictvím jeho procesů. [5]

Do teoretických pohledů na systémy řízení podniků navíc vstupují zájmy komerční, neboť BPM je a ještě bude veliký byznys. V letošním roce dosáhne pouhý prodej nástrojů, kterého ho podporují, objemu 2 mld. USD a poroste ročně 40% tempem, [6] přitom služby s BPM přímo spojené činí odhadem sedminásobek prodeje produktů. Ve vnímání klíčových hráčů trhu je BPM buď technologie, která umožní lépe využít technologii (k automatizaci), pak jen opatrně připouštějí nutnost zahrnutí lidské dimenze řízení. Nebo je informatickým nástrojem informační společnosti a management znalostí je redukován na kvalitativní zpracování informací. Čest výjimkám, které podnikový svět netechnokratizují (např. IBM [7] ).

V češtině je akronymu BPM sémanticky nejbližší slovní spojení procesní (systém) řízení (podniku a jeho podnikání). Použité závorky naznačují, že překlad či použití termínu musí vždy vycházet z jeho kontextu v textu. A protože pojem procesní řízení má v naší zemi už patnáctiletou tradici, je dobré se ho přidržet, i když se dnes na něj nabaluje související vrstva nástrojů (BPM Suite) a ta je technologicky i základním prostředkem systémové, aplikační a potažmo i procesní integrace.

Jedno však mají všechny úhly pohledů na BPM společné – vždy je jejich základem strukturované uchopení řízení firmy a jejího podnikání, opření tohoto řízení o model těchto struktur a jeho účinná podpora informačními systémy. [8] A o tom je téma tohoto měsíce.

Vymezení tématu Architektura podnikání
Přímo s pojmem architektura podnikání (Enterprise Business Architecture) přišel v roce 2005 Ralph Whittle [9], když se pokoušel sladit odlišný pohled na struktury podniku z hlediska logiky jeho řízení (Business Architecture) a jeho informačních struktur (Enterprise Architecture). Dodnes se však používá i obou dílčích pojmů se značným významovým překrytím až zaměnitelně. [10] Přesnější vymezení pojmu včetně specifikace nezbytných standardů se očekává od OMG, která na sklonku loňského roku založila pro tento účel zvláštní pracovní skupinu. [11] Tématu se trvale věnuje i BPM Institute. [12] Ten definuje architekturu podnikání takto: „A formal blueprint of governance structures, business semantics and value streams across the extended enterprise".

I český překlad tohoto pojmu má opět potíže, protože podnikání (Business) jako důvod existence jakéhokoliv podnikatelského subjektu je některými IT odborníky překládáno chybně jako obchod (a tak najdeme ještě dost často slovní spojení obchodní procesy ve významu všech procesů firmy), naštěstí dnes už v odborných IT textech většinou zůstává jen počeštěno (byznys). A termín Enterprise není vnímán jako organizační vymezení podnikatelského subjektu nebo entity (podnik, firma, organizace), ale je zužován na soubor informačních systémů a technologií podniku (pro vymezení firmy je pak používáno adjektivum Corporate). Pokud se chceme vyhnout výše uvedeným významovým zúžením a posunům, můžeme pojem Architektura podnikání definovat takto:


  • Architektura podnikání je formalizace jeho komplexních struktur, sémantiky a hodnotového řetězce.


Business model
Velmi zjednodušeně můžeme říci, že architektura podnikání je to, co dnes v podniku z hlediska jeho struktur umíme popsat modelem a inženýrsky řídit[13]. Práce s modelem reality je v samém jádru celého BPM a čím lépe dokážeme model podnikání realizovat prostředky IS, tím důležitější bude jeho úloha. S transformací monolitických uzavřených aplikací vzájemně propojených šílenou sítí přímých vazeb do dílčích služeb s vysokoúrovňovým rozhraním (SOA) propojených jedinou sběrnicí (ESB) se otevírá zcela jiná možnost promítnout model podnikání do chování informačních systémů. Model se stává vykonavatelným. Včetně zpětné vazby, tedy možnosti analyzovat v modelu skutečná data, dokonce v reálném čase. Vzniká tak nové prostředí reálné simulace reality[14], možnosti ovlivňovat chování systému v reálném čase na základě reálných výsledků.


  • Takže za prvé: Architektura podnikání je o business modelu (podniku a jeho podnikání).

Záměrně hovořím o podnikání obecně, ne pouze o procesech, které vytváří jeho hodnotu. Ty jsou samozřejmě základem takovýchto systémů a mají proto v architektuře podnikání čestné místo. Pozor – modely procesů, tedy průběhu tvorby přidané hodnoty, ne souhrny aktivit podle odborností a už vůbec ne podle organizačních útvarů. Tato samozřejmost vůbec samozřejmá není. Je totiž znovu a znovu provázena velkým neporozuměním jak u manažerů, kteří vidí svůj podnik jedině organizační optikou, přes kterou řídí lidi, tak u informatiků, zvláště těch, kteří si v posledních letech konečně osvojili objektové vidění světa[15].


  • Za druhé: Business model musí obsahovat popis procesů.

Průběhy procesů jsou ovšem jen málokdy striktně sekvenční, většinou obsahují řadu větvení a tedy i bodů rozhodování. Jednoduchá rozhodování lze automatizovat podle pravidel. Ale i pro ta složitější, svěřená výhradně lidem, je vhodné pravidla formalizovat. [16] Dobrými pravidly se výrazně zjednoduší nutný procesní popis[17], jasně se deklarují odpovědnosti[18]. Dokumentaci rozhodování včetně jeho podkladů lze analyzovat, poučit se z ní, ba dokonce nalézt závislosti nové, nepredikované. Systémy Business Intelligence (BI) toho využívají a stroje pro řízení pravidel se stávají součástí BPM platforem, protože rozhodování má smysl jedině v kontextu, tedy v procesech[19].


  • Proto za třetí: Součástí business modelu musí být pravidla podnikání.

Čím méně je možné předem předepsat, jaký má průběh procesu přesně být, tím více je proces znalostně (ne jen informačně) náročný. Vstupy do aktivit procesu, které se transformují na přidanou hodnotu, už pak nejsou materiální, dokonce už nemusí stačit ani znalosti jedince a vlastní transformace musí probíhat formou sdílení, sociálně. [20] I tento rozměr musí umět architektura podnikání zachytit, aby mohla management znalostí účinně podpořit.


  • Tedy za čtvrté: Nutným rozměrem modelu podnikání musí být znalosti.

Organizační uspořádání podniku je základem a formalizací jeho řízení. Nakolik se odchyluje kanonizovaná organizační struktura a její řídící vazby od skutečného mocenského uspořádání podniku, natolik vzniká ve firmě řídící schizofrenie a roste nejistota pracovníků. [21] Proto je jedním z cílů BPM vyloučit nebo alespoň omezit tuto ditochomii a proto…


  • Za páté: Business model musí zachycovat i organizační struktury.

Firmy podnikají kvůli přidané hodnotě, veřejně prospěšné organizace státní nevyjímaje, jen u firem je snáze vyčíslitelná finančně. Jenže potřeba a forma této hodnoty se dynamicky mění a čím dál tím rychleji. Schopnost zacílit úsilí podniku a měnit jeho struktury tak, aby prosperoval i v budoucnosti a přitom dosahoval potřebnou dnešní výkonnost tvoří strategický rozměr BPM. [22]


  • Za šesté: Řídícím vrcholem business modelu musí být strategické cíle a měřitelné ukazatele výkonnosti.

Velká část procesů ve firmě je dnes alespoň částečně podpořena informačními systémy, v některých oborech (třeba ve finančních službách nebo u mobilních operátorů) jsou to dokonce velmi významné části. BPM ve spojení se SOA aspiruje na to, aby přemostil propast, která se rozevřela mezi byznysem a jeho informatickou podporou tím, že ze strany jedné udělá potřeby podnikání srozumitelné IT, čili je strukturovaně popíše, ze strany druhé vytvoří tak flexibilní strukturu komponent, že bude možné na běžné změny reagovat jen jejich parametrizací, přenastavením či alespoň částečným znovupoužitím. A že služby na sebe budou navazovat v byznysem definovaném hodnotovém řetězci, že budou procesně integrované a bude tak možné měřit i dosahované procesní parametry (KPI’s). Proto dnes tolik dříve dílčích řešení se postupně integruje, proto probíhá v oblasti podpůrných manažerských nástrojů tak silná integrace trhu. Cílová BPM platforma (BPMS) má totiž sdružit nástroje řídící průběhy procesů (workflow) i prostředky kolaborace, znalostní systémy včetně business intelligence a ECM (Enterprise content management), celou škálu dnešních analytických i budoucích monitorovacích nástrojů typu BAM (Business activity monitoring) a poskytnout manažerská rozhraní či tabla (MIS) včetně podpory benchmarkingu na přehledové i podrobné úrovni. [23] Na straně druhé bude tato platforma schopná snadno integrovat nové služby včetně externích nejen webových služeb a řešení poskytovaných formou SaaS (software as a service). A bude kontinuálně podporovat cyklus vývoje funkcionality služeb nových bez ztráty zpětné vazby k požadované byznys funkcionalitě.

  • Proto za sedmé: Business model se musí stát řídící metavrstvou informačních systémů.
K uvedeným požadavkům je třeba dodat, že všechny zmíněné objekty a součásti podnikové reality musí business model zachycovat ve vzájemných souvislostech.
Co k řízení architektury podnikání potřebujeme
Architektura podnikání se od architektury klasické, která má poměrně statický charakter, přece jen liší. Musí totiž zvládat i dynamiku času – řízení své vlastní změny. To je úkol nejtěžší. Pak teprve můžeme mluvit o holistickém řízení.[24]

Výše naznačená složitost podnikových struktur, které potřebujeme uchopit a řídit, dává tušit, že business model není možné od určité velikosti podnikatelské jednotky udržet v souvislostech v hlavě manažera a budovat tak mrakodrap podle ústních pokynů stavitele. [25] Pokud připočteme jejich proměnlivost, nelze je účinně zachycovat ani technikou tužka – papír, zejména pokud chceme změny přímo promítnout do nastavení IS. K řízení architektury podnikání potřebujeme proto ještě dvě věci – sémantiku kódování či zachycování těchto objektů a jejich vztahů, čili notaci pro business model. A pak potřebujeme samozřejmě také nějaký nástroj či prostředí, které nám to umožní, a vhodné postupy.

Obrázek 1: Věcný obsah architektury podnikání


Architektura podnikání - klepněte pro zvětšení

Standardní notace? Ještě dlouho ne!
Pokud člověk sleduje jen radostné vyhlídky BPM v ekonomických magazínech, snadno podlehne dojmu, že BPM má první podmínku, totiž mít k dispozici metodu, dávno vyřešenu. Opak je pravdou. Přestože pro řízení architektury podnikání se vyvíjí frameworky už dobrých dvacet let, ani jeden z nich se nestal průmyslovým standardem. Většinou proto, že byly příliš složité na široké uplatnění nebo si je výrobce tak dlouho držel jako svou konkurenční výhodu pod pokličkou, až si ostatní našli cestu vlastní.

BPMN jako dnešní standard vznikl v roce 2005 naopak z minimální nezbytné množiny objektů a vazeb, které jsou zapotřebí k popisu procesů. A proto slavil okamžitý komerční úspěch. Dnes se k němu hlásí všichni velcí BPMS hráči, i když někteří značně neradi. V BPMN totiž popíše pouze procesy, a to ještě bídně a ne zcela jednoznačně. Takže si stejně každý dodavatel doplňuje tuto notaci o vlastní objekty a jejich atributy, zejména ty, které vážou na jeho specificky doplněný BPEL. Bohužel BPMN dodnes nemá oficiální XML schéma, podmínku to portability sine qua non, takže celý standard jazyka pro business modelování se najednou stává pouhým pidgin-process.

Pokud pro správu architektury podnikání využijete pokročilých frameworků, které vše výše řečené umí, vystavujete se nebezpečí věčného uzavření do svého nástroje. A to by integrující platforma v samém srdci podnikání i IT být neměla.

Text článku vznikl za podpory projektu GA CR 201/08/0663.


Odkazy



[1] Howard Smith, Peter Fingar; Business Process Management: The Third Wave; 2003; ISBN 0929652339; kniha
[2] Roger Burlton; Search Of BPM Excellence: Straight From The Thought Leaders, chapter III; 2005; ISBN 0929652401; kniha
[3] Paul Harmon; Business Process Change – 2. vydání; 2007; ISBN 0123741521; kniha
[4] Andrew Spanyi; Business Process Management is a Team Sport; 2003; ISBN 0929652029; kniha
[5] August-Wilhelm Scheer; ARIS - Business Process framework; 2000; ISBN 3540658343; kniha
[6] Ken Vollmer, Colin Teubner; Forrester Research: BPMS Market; 2007; excerpt
[7] Douglas W. McDavid; Standard for business architecture description; IBM Journal of Research and Development, Volume 38, Number 1; 1999; článek
[8] Josef Basl, Roman Blažíček; Podnikové informační systémy – 2. vydání; 2007; ISBN 8024722795; kniha
[9] Ralph Whittle, Conrad B. Myrick; Enterprise Business Architecture: The Formal Link between Strategy and Results; 2006; ISBN 0849327881; kniha, doplňující informace.
[10] Wikipedia, srov. heslo Business architecture a heslo Enterprise Architecture, úplné heslo Enterprise Business Architecture Wikipedia neobsahuje. Wikipedia v této oblasti není spolehlivý zdroj, řada hesel je zpracována profesionály z řad velkých dodavatelů hlavně IT.
[11] OMG Business Architecture Working Group (BAWG); stránka pracovní skupiny
[12] Business Architecture Section of BPMInstitute.org, domovská stránka sekce
[13] Jeanne W. Ross, Peter Weill, David Robertson; Enterprise Architecture As Strategy: Creating a Foundation for Business Execution; 2006; ISBN 1591398398; kniha
[14] Sebastien Stadil; Process Simulation versus Real Run Technology; 2007; blog
[15] Martin van den Berg, Marlies van Steenbergen; Building an Enterprise Architecture Practice; 2006; ISBN 1402056052, kniha
[16] Markus Schacher; Moving from Zachman Row 2 to Zachman Row 3: Business Rules from an SBVR and an xUML Perspective; 2006; whitepaper
[17] Barbara Von Halle, Larry Goldberg; Business Rule Revolution: Running Business the Right Way; 2007; ISBN 1600050131; kniha
[18] BPM portál; Vymahatelnost pravidel - součást tématu 01/2007; 2007; ISSN 1802-5675; článek
[19] Tom Debevoise; Business Process Management with a Business Rules Approach: Implementing The Service Oriented Architecture; 2007; ISBN 1419673688; kniha
[20] Tojo Joseph Thatchenkery, Dilpreet Chowdhry; Appreciative Inquiry and Knowledge Management: A Social Constructionist Perspective; 2007; ISBN 1845425901; kniha
[21] John Schermerhorn, James G. Hunt, Richard N. Sborn; Core Concepts of Organizational Behavior; 2003; ISBN 0471391824; kniha
[22] David Parmenter; Key Performance Indicators: Developing, Implementing,and Using Winning KPIs; 2007; ISBN 0470095881; kniha
[23] Aberdeen Group; BPM Convergence; 11/07; studie
[24] Marc Lankhorst; Enterprise Architecture at Work: Modelling, Communication and Analysis; 2005; ISBN 3540243712; kniha
[25] James F. Chang; Business Process Management Systems: Strategy and Implementation; 2005; ISBN 0849323102; kniha


Klíčová slova (anglicky): Business Process Management; BPM; BPM Suite; Enterprise Architecture; Business Architecture; Business Modeling; Knowledge Management; SOA; ESB; Business Intelligence; Business Framework; BPMN; Enterprise Governance.


Shrnutí: Business Process Management (BPM) je manažerská disciplína i technologie opřená o uchopení struktur firmy – její architektury - a její řízení prostřednictvím business modelu. Ten musí zachytit základní rozměry podnikání – jeho cíle, hodnototvorné procesy, jejich organizační, znalostní i IT zajištění ve všech jejich vazbách a dynamice změn. pro tento business model není dnes k mání notace, která by byla jak dostatečná, tak obecně přijímaná.


Standardní citace tohoto příspěvku: Josef Basl; Architektura podnikání; BPM portál – téma měsíce, 1/2008; ISSN 1802-5675; URL: http://bpm-tema.blogspot.com/2008/01/architektura-podnikani.html


Více.....

18.08.09

Architektura podnikání

Geary Rummler, Alan Ramias

Architektura podnikání (Business Architecture - BA, pohled na strukturu podnikání) a architektura podniku (Enterprise Architecture - EA, pohled na strukturu IT) jsou dvě vrstvy téhož modelu. Podnik je třeba pojmout uceleně jako jeden supersystém. Ten musí být adaptivní a snadno udržitelný. Je třeba především se zaměřit na vrstvy, která vytváří hodnotu (Value Creation Hierarchy - VCH). Je však třeba mnohem více pohledů, aby byla architektura popsána uceleně.

Pohled na tvorbu hodnoty
Hodnototvorných vrstev je celkem 5:

  1. celopodniková úroveň (Enterprise Level) - zachycuje podnikatelské jednotky, které generují a dodávají hodnotu zákazníku a vytváří obrat, přitom společně fungují jako jeden ucelený systém
  2. úroveň tvorby hodnoty (Value Creation Level) - podrobnější pohled na tvorbu jednotlivých produktů a služeb
  3. primární procesní úroveň (Primary Processing Systems Level) - pohled na základní skupiny procesů
  4. procesní úroveň (Process Level) - vlastní zachycení end-to-end procesů
  5. úroveň subprocesů (Sub-Process/Task/Sub-Task Level) - dekompozice na úroveň činností

Kliknutím zvětšíte obrázek.

Obrázek 1: Hodnototvorné vrstvy

Generická business architektura
Na řadě úrovní koresponduje s pohledem na tvorbu hodnot.

Kliknutím zvětšíte obrázek.

Obrázek 2: Generická business architektura

Systémová mapa
Je pohledem na podnik jako super-systém a reflektuje proměnné z okolí (zákazníky, trh, konkurenci, zdroje atd.)

Kliknutím zvětšíte obrázek.

Obrázek 3: Systémová architektura

Funkční dekompozice
Je příčným pohledem na tvorbu přidané hodnoty a její modely (Cross-Functional Value Creation System Map) a zohledňuje její organizační zajištění.

Kliknutím zvětšíte obrázek.

Obrázek 4: Funkční dekompozice

Procesní rámec
Tento rámec (Business Process Architecture Framework) zachycuje vazby mezi hlavními, řídícími a podpůrnými procesy.

Kliknutím zvětšíte obrázek.

Obrázek 5: Procesní rámec

Podrobný procesní rámec
Podrobný rámec (BPA Detail Chart) zachycuje zajištění jednotlivých procesů a jejich interakci navzájem. Mapuje takto nejen hlavní, ale i řídící a podpůrné procesy.

Kliknutím zvětšíte obrázek.

Obrázek 6: Podrobný procesní rámec

Funkční procesní mapa
Funkční mapa (Cross-Functional Business Process Map) využívá klasické plavecké dráhy (swimline) k zachycení personálního zajištění procesů, jejich IT podpory, metrik, zdrojů a dalších prvků jejich kontetu.

Kliknutím zvětšíte obrázek.

Obrázek 7: Funkční procesní mapa

Mapa subprocesů
Podrobný pohled na procesní sekvence na úrovni činností a jejich kontextu.

Kliknutím zvětšíte obrázek.

Obrázek 8: Mapa subprocesů

zdroj (pdf)
Srov. téma měsíce Architektura podnikání

Více.....

Zralost architektury podnikání

Václav Kalenda

Jaký je stav řízení naší firmy?
Když v roce 2006 vydal Gartner svůj model (či spíše postupové schéma ovlivněné CMM) zralosti BPM [1], zdálo se, že pevný základ pohledu na architekturu podnikání je bezpečně založen, neboť čeho se dodavatelé více bojí, než gartnerovských magických kvadrantů. Šestifázový model totiž na přehledové úrovni definoval jak její základní rozměry, tak dynamiku jejího vývoje:

Obrázek 1: Model zralosti řízení podnikání [2]

Zralost architektury podnikání


Tento vzorový postup, který byl původně zamýšlený jako sebehodnotící nástroj, je už více než rok konfrontován s praxí a tvrdě ze všech stran kritizován, doplňován o další dimenze i postupové kroky a zase nazpět redukován k jednoduchosti, rozhodně se však stal základem, na které dnes lze budovat standardizované řešení. Jednu zásadní výhodu totiž má – rámcově podle něj lze určit, jak na tom firma z hlediska procesního řízení aktuálně je a na co by se měla v blízké budoucnosti zaměřit.

Cesta k procesně řízenému podniku začíná v bodě 0 připuštěním vlastní nedostatečnosti, pochopením vrcholového managementu, že řízení firmy z hlediska její výkonnosti vyžaduje změnu. To je signalizováno snahou managementu o reálnou zpětnou vazbu o dosahovaných výsledcích a jejich příčinách, často formou doplňování věcných ukazatelů do systému controllingu.

Vlastní první fáze procesního řízení již směřuje k architektuře podnikání – jsou modelovány a analyzovány procesy podnikání, vzniká reálný základ holistického řízení – business model. A následně je v první řadě doplněn o dimenzi měření výkonnosti, které je základem pro možnost přidělení organizační odpovědnosti za procesy jako celek – vlastnictví procesů.

Druhá fáze je zaměřena na procesní optimalizaci uvnitř podniku. První její podmínkou je zajištění přímé vazby mezi procesem a jeho promítnutím a dodržováním v praxi, což mimo jiné zahrnuje nutnost zavedení ověřování, např. formou procesních auditů. Dalším krokem je využití výhod, které business model nabízí, v terénu – jde zejména o tvorbu a testování (včetně např. simulačního ověření) nejrůznějších variant a scénářů a teprve jejich následnou implementaci. Výsledkem celé fáze je kontrola nad životním cyklem procesů – od jejich návrhu a testování až po zavedení do praxe. To také znamená konec manažerských ad hoc zásahů, které nejsou předem ověřeny na business modelu a nový pohled na rozpočtování či controlling vůbec. [3]

Ve třetí fázi podnik zvládá integrované řízení jak procesů navzájem, tak procesů, které společností pouze procházejí, pokud je firma součástí delšího hodnotového řetězce.

Vybalancování procesů navzájem prováděné napříč jdoucími řídícími procesy vytváří podmínku pro dynamickou hodnotovou alokaci zdrojů, která pak může být řízena shora strategickými a operativními cíli. Výsledkem čtvrté fáze tak je řiditelná strategie, kdy definované cíle se promítají do nastavení procesů a jejich zdrojů.

Cesta k procesnímu řízení je završena v páté fázi úplnou schopností podniku řídit své struktury dynamicky v souladu se svými byznys potřebami, prakticky v reálném čase.

Pozoruhodné na modelu zralosti je také to, že jednotlivé fáze vývoje nelze nikdy dosáhnout natrvalo, ke všem z nich je třeba se trvale vracet a znovu oživovat jejich hodnoty. Jde tedy spíše o cyklus budování procesního řízení, který se neuzavírá, ale ve svém dalším průběhu postihuje stále větší části podnikových struktur a zvyšuje dynamiku jejich řízení.

Zralost manažerů využít architekturu podnikání
Vlastní dimenze architektury podnikání jsou dnes již přehledně vymezeny. [4] Podívejme se proto ještě, jak váže jejich formalizace na stupeň zralosti podnikání jako takového čili na fázi prosazení BPM v podniku.

Pochopením, že business model je nutný základ pro řízení, vlastně celé BPM ve firmě začíná. Až do třetí fáze vystačíme se statickým modelem, který promítáme do praxe pomocí řídících úkonů (např. z business modelu generujeme řídící dokumentaci a její dodržování kontrolujeme). Nutnost semiautomatického propojení business modelu s praxí – fyzicky s nastavením IS – nastává až ve čtvrté fázi, která již vyžaduje dynamické řízení změn. A tam je nejpozdější bod, kdy je třeba nasadit BPM Suite 2. generace, které dokážou řídit chování procesů (a tedy IS) v praxi. [5]

Ve vztahu k business modelu jsou tedy jen 4 úrovně uvědomění managementu:

  • 0. úroveň – Business model není zapotřebí. Typické postoje jsou charakterizovány výroky: Dosud jsme řídili bez modelu a šlo to, jistě to půjde i v budoucnu. Máme natolik jednoduché podnikání, že model nepotřebujeme. Lidi jsou důležitější než modely. Model komplikuje život a zdržuje...
  • 1. úroveň – Business model je potřebný, protože usnadňuje poznání reality a její uchopení. Tento stupeň poznání je často provázen patologií – business model sice vytvoříme, ale tam, kde by nás omezoval, ho stejně sami nebudeme respektovat.
  • 2. úroveň - Business model je závazný. Tato úroveň je dosahována většinou dříve ve firmách, které potřebují prokazovat shodu (ISO 9000, SOx..) a business model tvoří základ jejich řídících aktů.

    3. úroveň – Business model je užitečný. Ta nastává tehdy, pokud se management přesvědčí o výhodách, které mu business model poskytuje pro jeho řídící praxi a dosahování jeho osobních cílů.

Architektura podnikání má proto v praxi právě takový význam, jaký vezme na vědomí její vrcholový management.


[1] Michael James Melenovsky, Jim Sinur; BPM Maturity Model Identifies Six Phases for Successful BPM Adoption; 2006; studie
[2] Původní Gartnerův model zralosti byl syntetizován podle jeho dalšího upřesňování, jak probíhá v pracovní skupině OMG BAWG, dále byl doplněn o pravidla podnikání podle závěrů BRCommunity s přihlédnutím k reakcím na blozích J. Sinura a dalších a přeložen.
[3] John O'Connell, Jon Pyke, Roger Whitehead; Mastering Your Organization's Processes: A Plain Guide to BPM; 2006; ISBN 0521839750; kniha.
[4] Josef Basl; Architektura podnikání; BPM portál – téma měsíce, 1/2008; ISSN 1802-5675; článek.
[5] Dan Madison; Process Mapping, Process Improvement and Process Management; 2005; ISBN 1932828044; kniha.

Klíčová slova (anglicky): Business Model; Business Process Management; BPM; BPM Suite; Business Architecture; Business Modeling; BPM Maturity Model; CMM.

Shrnutí: Využití BPM v praxi předpokládá ujasněnou představu, jaká cesta podnik při jeho nasazování čeká. K tomu může napomoci model zralosti, který popisuje jednotlivé úrovně řízení, jak si je podnik při zavádění BPM osvojuje. Nezbytnou podmínkou však je nasazení business modelu a jeho postupné prosazení jako základu řídící praxe.

Standardní citace tohoto příspěvku: Václav Kalenda; Zralost architektury podnikání; BPM portál – téma měsíce, 1/2008; ISSN 1802-5675; URL: http://bpm-tema.blogspot.com/2008/01/zralost-architektury-podnikani.html



Více.....

26.08.08

O manifestech

Současná evangelia byznysu mají většinou charakter Manifestů. Mám jich celou sbírku a mají svůj půvab - jsou stručná, úderně formulovaná, přináší zvláštní světlo, které vyjasňuje mlžné obrysy. Pamětníci jako já však nemají k manifestům pozitivní vztah, neboť jeden z těch uplkaných a prolhaných jim ve škole příliš dlouho otloukali o hlavu. I ona jednoduchost vede při bližším pohledu ke zneklidnění, neboť v našem fuzzy světě pořád platí, že posunutí argumentu k limitě již může vést k jeho zneplatnění.

Ty originální evangelia jsou vyváženým mixem historické reality, poučných příběhů (podobenství) a paralel a teprve v tomto kontextu vyslovených jednoduchých a dobře zapamatovatelných výroků.

BPM přímo svádí k jednoduchým provoláním (viz třeba desatero BPM). To jsou sice bezva pomůcky, ale pokud je posluchači nebudou vnímat k kontextu, mohou být stejně stejně hloupé, jako onen rudý Manifest.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.

Více.....

23.08.08

O evangelistech

Proč se najednou vyrojilo tolik evangelistů (už je má i Microsoft) a jak tomu asi rozumí naši masově agnostičtí manažeři.

V pohanských Čechách se pojem evangelista obvykle mrzačí na tvar evangelizátor, což se inženýrským mozkům asociuje s jinými ...zátory, zejména popularizátory (čili vulgarizátory). V angličtině je evangelist stejně sv. Marek jako Vint Cerf.

Řecké euangelion znamená "dobrá zpráva" a evangelista je ten, kdo ji nosí. BPM je opravdu pro firmy dobrá zpráva. Organizační hradby jsou zbourány, můžeme zase pracovat dohromady na uskutečnění jedné vize. A víme, co je důležité - procesy, které tvoří hodnotu, kterou chce zákazník.

Překonat organizační vnímání společnosti je neskutečně těžké. Je to stejný boj, jaký podstoupili naši předkové v boji se svazujícími a krutými pohanskými modlami. Občas jde o život nebo aspoň o místo a o nervy. Proto nejde hlásat dobrou zvěst sám. Vyhoříme. Tento web by Vám měl dát jistotu, že v tom nejste sami.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.

Více.....

06.08.08

BPM*blogání trochu jinak

Už je načase, abyste si také přečetli občas názor někoho jiného. Takže v rozporu s filosofií blogu jako osobního deníčku v BPM*blogu bude blogat lidí více. Uvidíme, co to udělá. Pokud byste se chtěli také přidat, napište mi (a pokud se neznáme osobně, přidejte pár řádek o sobě).
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.

Více.....

04.08.08

O čem je BPM

Na včerejší nářek nad složitostí a nepřehledností BPM jako manažerské disciplíny navážu parafrází prvního přikázání Jefa Immelta - každý business analytik musí umět jasně vysvětlit 3 klíčové věci, o kterých BPM je. Zkusím to:

  1. Procesy - srdce firmy, které má přednost před organizační strukturou.
  2. Řízení změn podnikání - od redefinice strategie přes redesign procesů a implementaci až po měření - vše v ucelené smyčce a na inženýrské bázi (business model).
  3. Změna myšlení - k normalitě svobodných, odpovědných a spolupracujících lidí.
Moc s tím spokojen nejsem, zvlášť s č. 3. Vystihuje to možná lépe pojem "metanoia" (řec. metá=změna a noein=myslet).

Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.

Více.....

O nesrozumitelnosti BPM

V pátek jsem na semináři o procesním řízení dostal od jednoho z účastníků pěknou ťafku. Přišel k metodologii BPM teprve před několika týdny a nyní zkoumá, zda je to vhodný prostředek k řešení jeho podnikatelských problémů. A jak se pokouší v této oblasti samovzdělat, je silně zmaten - nalézá newspeek, kterému nerozumí, uzavřené myšlení, charakteristické spíš pro sektu než pro manažerskou disciplínu, zmatečné informace místo prakticky použitelných návodů.

Toto vyjádření je děsivě pravdivé. Z části zapříčiněné naší neschopností o BPM mluvit lidsky a manažersky srozumitelně. Z části dané objektivně tím, že opravdu jde o "novou" disciplínu a ta potřebuje svůj slovník a určitý objem znalostí k pochopení kontextu (viz článek BPM jako zkušenost). Své přidává i skutečnost, že výrobci a poradenské firmy newspeek používají jako marketingový nástroj a použitelné techniky dodávají jen v rámci svých draze placených služeb.

Především však BPM chybí pořádná sémiotika, možná ontologie vůbec.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.

Více.....

18.07.08

Extrémní léto a extrémní trh

Nejen v Česku, ale po celé Evropě se počasí chová zběsile. Buď se zalykáme vedrem nebo topíme v kamnech a děti smí ven jen v pláštěnce. Střídání občas probíhá v hodinách. Stejně překvapivě se zahoupá občas i burza. Ale i trh. Nový konkurent se objeví v zavedené branži a může nás připravit o zakázky během několika týdnů. Není důležitějších procesů než monitoring trhu a kvalitní zpětná vazba z pole. Tedy procesů navýsost znalostních, sice nestrukturovatelných, ale přesto řiditelných. Procesů s lidskou interakcí. Proto stojí BPEL4People za víc než všimnutí.

Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.

Více.....

10.07.08

Třešně

Naproti nám na veřejném pozemku roste krásná třešeň a na ní krásné třešně. Přesto málokterý kolemjdoucí si třešní všimne - visí totiž tak trochu mimo běžný zorný úhel, byť na dosah ruky. Výjimkou jsou děti. Ty třešně registrují okamžitě, jakmile získají revoluční nádech.

Je osudem BPM projektů zaměřených na nízkorostoucí ovoce, že profit i slávu z nich sklidí jiní. I když by bez BPM iniciativy nikdy hlavu od země nezvedli a ruku po lákavém ovoci nenatáhli. Aspoň že ty třešně děti smlsnou samy.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.

Více.....

Nabalování znalostí

Když člověk na pár dní vypadne z dosahu Sítě, bývá pak nesmírně překvapen, co všechno se mezitím odehrálo v globálním světě a bývá blízko porozumění tomu, co znamená informační zahlcení. Když však nechá všechny ty zprávy a novinky pár hodin odležet, zjistí, že to důležité může vyjmenovat v pár bodech. Pro mě osobně technika "odležení" informace je celkem spolehlivý způsob, jak se dostat k podstatě. K tomu, co dokážu přiřadit k již existujícím znalostem a co přitom můj rozsah poznání skutečně o maloučko rozšíří. Ta nepodstatná omáčka kolem nějak sama vysmrádne. Jen se bojím, že mi takto jednou ujde něco opravdu nového a důležitého proto, že jsem neměl nic, na co to napojit.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.

Více.....

08.07.08

O psí spolupráci

Mohu potvrdit, že studie o psím kontextovém rozhodování se zakládá na pravdě. Naše borderkolie dnes chytaly odpalované tenisové míčky nejen do tlamy a packami, ale i tělem. A v naprosté týmové souhře. Hlubší souvislost s BPM jsem přitom na rozdíl od M.D. neobjevil. Snad jen tuto - kdyby inovační týmy ve firmách měly desetinu takovéto schopnosti spolupracovat, byly by projekty zvýšení výkonnosti hračka.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.

Více.....

O moudrosti

Současná definice "znalosti" jako porozumění podstatě informací a jejich souvislostem se v některých teoriích knowledgemanagementu doplňuje o další dvě podmínky účinnosti - oprávnění, pověření či svobodu jednat v souladu s poznáním a dále o schopnost či chuť takto jednat, čili motivaci. Což vytváří hezkou trojici - vím, smím a chci. Prastaré biblické slovo "moudrost" (řecky sofia) k tomu přidává ještě jeden rozměr - tvořivost.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.

Více.....

17.03.08

Aktuality ze světa BPM (11. týden)

Při kolísavé zátěži bývají nejčastěji úzkým hrdlem procesu lidé. Lze je alespoň částečně nahradit? Podíváme se také, jak přistupovat ke slučování podniků s využitím znalosti jejich architektury podnikání. Vyjasníme si zmatek v pojmech BPM a BPMS a jejich vztah k SOA. A nakonec se podíváme na modelování subprocesů v BPMN.

James Taylor: Řízení rozhodování
Množství dnešních informačních systémů bylo vytvořeno pro stabilní podnikatelské prostředí a je dost hloupých - skladuje a transformuje data a v řadě situací čeká na obsluhu, až vybere příslušnou volbu, schválí položku, stiskne tlačítko. Tato interaktivita přináší řadu kritických míst v okamžiku, kdy se výrazněji zvýší zatížení. Lidé už nedokážou reagovat v požadovaném čase, nemusí být dostupní, stávají se úzkým hrdlem. Proto je tak silný tlak na vytváření samoobslužných procesů, které běžnou aktualizaci přenáší na stranu zákazníka a na straně obsluhy ponechává jen faktické rozhodování. I tato rozhodování je možné částečně nebo úplně automatizovat. Existuje několik úrovní rozhodování. Operační rozhodování má sice důsledky malé, ale je prováděno velmi často. K jeho automatizaci se hodí rozhodování jako služba, tedy uzavřená oddělená komponenta, která vrátí výsledek podle zadaných vstupních parametrů. Pravidla podnikání jsou souborem atomických pravidel, která mohou být využita jak jednotlivě, tak v nejrůznějších sekvencích daných konkrétní situací. Nástroje pro prediktivní analýzy odvozují z existující datové základny nové trendy, pravidla či hypotézy, která mohou být automaticky včleňována do existujících pravidel podnikání. Adaptivní optimalizace je metoda, která vybírá řešení na základě testování na příkladech. Všechny uvedené nástroje a přístupy mohou pomoci omezit nutnost přímého lidského zásahu a vytvořit tak procesy odolávající výkyvům zátěže.
zdroj

Geoffrey Balmes: Význam architektury podnikání pro merge
Sloučení rozdílných procesů podnikání a jejich IT podpory je věc nesmírně složitá a zároveň delikátní. Pokud se začne s porovnáváním odlišností a hledáním nejlepší praxe až po sloučení, mohou se objevit velmi nepříjemné překážky. Zároveň sloučená firma již bývá pod tlakem, aby co nejdříve prokázala výsledky. Kde začít? Kupodivu lze začít odspoda - od HW a síťové komunikace, kde lze velmi snadno dosáhnout velké nákladové úspory. Dále je vhodné se věnovat funkční architektuře - definovat základní komponenty a eliminovat duplicity. Paralelně je vhodné sjednocovat procesní architekturu a slaďovat její IT podporu s vybranými komponentami. Teprve jako poslední krok je třeba sjednocovat organizační strukturu a kompetence. zdroj

Paul Harmon: BPM, BPMS a SOA
Pokud mluvíme o BPM, myslíme tím manažerský přístup k řízení změn podnikání založený na architektuře podnikání. Pojmem BPMS myslíme softwarový přístup k řízení procesů, tedy komplex IT nástrojů, který BPM podporuje. Přitom může jít o ucelenou platformu, která podporuje všechny aspekty řízení procesů až po jejich integraci, automatizaci a monitoring, ale i o dílčí řešení z oblasti systémové integrace, workflow, BI či dokonce rozšířené funkcionality ERP, která se za BPMS jen vydává. Na druhou stranu dnešní projekty SOA již nemohou být budovány izolovaně bez pochopení procesních struktur jen na bázi jakési pokročilé aplikační integrace. BPM, BPMS a SOA patří dohromady a jen jejich společné užití vede k synergiím.
zdroj: Business Process Trends Advisor, vol. 6, number 5

BPMS Watch: Modelování subprocesů v BPMN
Modelovat konzistentně složitější hierarchie není v notaci BPMN vůbec jednoduché. BPMN umožňuje prakticky libovolný rozpad subprocesů do různých hloubek podle existující složitosti tak, aby vždy byla zachována čitelnost a rozumný rozsah diagramu. To vede ke složitým situacím:
Kliknutím obrázek zvětšíte
Model na nejvyšší úrovni musí zachycovat skutečně celý proces end-to-end, ale pouze přehledově, oproštěný od externích entit a jejich interakcí s procesem. Účelem přehledového modelu není ukázat, jak proces funguje, ale z čeho všeho se skládá.
zdroj

Více.....

03.03.08

Aktuality ze světa BPM (9. týden)

Tento týden uděláme malou reflexi témat měsíce z pohledu nejnovějšího světového dění. Ken Krawchuk nám připomene lednové téma měsíce - architektura podnikání, kde se rozbíhá rozsáhlá práce nad standardy. Larry Goldberg provazuje naše únorové a březnové téma, když se podívá na řízení pravidel v kontextu procesů z hlediska hodnoty rozhodování. Nakonec se podíváme, co přináší březnové číslo BPM Strategies Magazine.

Ken V. Krawchuk: Standardy pro architekturu podnikání
V loňském prosinci zahájila skupina OMG (Object Management Group) rozsáhlou práci na definování standardů pro architekturu podnikání, která je plánována na 18 měsíců. A práce to bude dost - vytvořit standardy pro holistický model podnikání, který integruje procesy, pravidla rozhodování, ale i datový pohled a především dobře zobrazuje hodnotové toky. Přitom musí splnit dva velmi rozdílné požadavky - být srozumitelný pro manažery a odborné uživatele. A současně být natolik sémanticky jednoznačný, aby umožnil realizaci v IT.
Zdroj

Larry Goldberg: Strategické rozhodování
Business Decision Management (BDM) je přístup, který prosazuje využívání pravidel podnikání v kontextu BPM, tedy v procesech a jejich souvislostech. BDM je jednak technologický koncept, který vytváří ideální prostředí pro využití SOA. Zároveň je to pohled na podnikatelské rozhodování, které probíhá uvnitř procesů. Na obrázku je matice tvořená četností a důležitostí rozhodování:

Klepnutím obrázek zvětšíte.
Nelze podcenit ani jednu z oblastí. I velký objem nedůležitých špatných rozhodnutí může vést ke ztrátám, stejně jako jedno špatné velké rozhodnutí. Pochopit hodnotu rozhodování je základ pro budování systému pravidel. Malá četná rozhodování musí být podpořena systémy BI a automatizována. Velká zásadní rozhodnutí musí být začleněna do kontextu strategického řízení.
Zdroj

BPM Strategies Magazine (březen 2008)
Tom Dwyer popisuje, jak využít koncepty BPM, BDM a SOA pro vytvoření pružného logistického řetězce. William M. Ulrich připomíná, že architektura podnikání vyžaduje nový způsob spolupráce odborných uživatelů s IT specialisty a vytváření multifunkčních týmů. Carilu Dietrichová nás provede současným BPM trhem a jeho trendy, které mají řadu specifik - probíhá masivní konsolidace trhu, dochází ke konvergenci technologií a je novou cestou systémové integrace, přitom největším limitem při využití nových technologických možností jsou lidé a jejich ne-procesní vnímání. K jeho překonání je možné využít také technologie, např. sociální sítě. V rozhovoru James Taylor vysvětluje, že rozhodování resp. jeho pravidla jsou aktiva společnosti, která je nutno spravovat obdobně, jako aktiva hmotná. Elliot King pokládá architekturu podnikání za základ pro řízení jakýchkoliv změn - je to blueprint pro inovace. Jim Sinur naznačuje, jak by BPM mohl pomoci zvládnout obrovskou generační výměnu, která nás s ohledem na populační křivku čeká v dalších deseti letech. Mike Rosen se zaměřil na SOA a změny, které tento koncept vyvolává v aplikační architektuře. Na 28 stranách magazínu najdete i zajímavé případové studie.
Zdroj

Více.....

28.01.08

CMM a architektura podnikání

V několika příspěvcích v diskusi k architektuře podnikání se objevil odkaz na CMM (Capability Maturity Model), který vznikl na SEI (Software Engineering Institute působí na Carnegie-Mellonově univeritě) jako vedlejší produkt vojenského výzkumného projektu v oblasti vývoje software ještě v době, kdy u nás vládli rudí. CMM je svět sám o sobě, ještě mnohem rozlehlejší než nějaké ISO 9000, ještě více trpící jak různorodými obchodními zájmy, tak neschopností některých (amerických) vládních úřadů sledovat smysl, nikoliv pouze literu.

CMM zlidověl pro rychlé posuzování dosažené úrovně procesního řízení:

CMM - klikněte pro zvětšení

Tento jednoduchoučký model má tu výhodu, že na něm lze demonstrovat příčiny obtíží přechodu na procesní řízení - většina firem má problémy s přechodem na 3. úroveň, kdy se procesní řízení má stát celofiremním standardem.


Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.

Více.....

21.01.08

Téma měsíce: Architektura podnikání

IlustraceJosef Basl v úvodním článku tématu měsíce Architektura podnikání objasní, že Business Process Management (BPM) je manažerská disciplína i technologie opřená o uchopení struktur firmy – její architektury - a její řízení prostřednictvím business modelu. Ten musí zachytit základní rozměry podnikání – jeho cíle, hodnototvorné procesy, jejich organizační, znalostní i IT zajištění ve všech jejich vazbách a dynamice změn. pro tento business model není dnes k mání notace, která by byla jak dostatečná, tak obecně přijímaná.

Využití BPM v praxi předpokládá ujasněnou představu, jaká cesta podnik při jeho nasazování čeká. K tomu může napomoci model zralosti, který popisuje jednotlivé úrovně řízení, jak si je podnik při zavádění BPM osvojuje. Nezbytnou podmínkou však je nasazení business modelu a jeho postupné prosazení jako základu řídící praxe. Více najdete v podrobném článku Václava Kalendy Zralost architektury podnikání.




Definice: Architektura podnikání je formalizace jeho komplexních struktur, sémantiky a hodnotového řetězce.

Standardní citace příspěvků:

Josef Basl; Architektura podnikání; BPM portál – téma měsíce, 1/2008; ISSN 1802-5675; URL: http://bpm-tema.blogspot.com/2008/01/architektura-podnikani.html

Václav Kalenda; Zralost architektury podnikání; BPM portál – téma měsíce, 1/2008; ISSN 1802-5675; URL: http://bpm-tema.blogspot.com/2008/01/zralost-architektury-podnikani.html


Více.....

Aktuality ze světa BPM (3. týden)

I tento týden byl přebohatý na nové pohledy a přístupy v BPM. Nejdříve se podíváme, zda radostné vyhlídky BPM pro rok 2008 nezkalí nastávající ekonomické zpomalení. Dále zkusíme odhadnout, jaký pokrok v tomto roce čeká architekturu podnikání, základ všech BPM iniciativ. Nakonec se poučíme, jaký vztah mají pravidla podnikání k datové architektuře, neboť tato zdánlivě okrajová záležitost je samou podstatou prokazatelnosti řízení.



Paul Harmon: Rok před námi
Podle předchozích zkušeností se zpomalení ekonomiky promítalo do IT rozpočtů většinou asi s ročním zpožděním. BPM je však cesta, která vede ke zvyšování výkonnosti a může být efektivně využita i pro nákladové úspory. Proto lze předpokládat dopady případné krize pouze na oblast prodeje BPMS asi ve 4.Q.08, a to pouze ze strany vládních úřadů, což celkový růst tohoto byznysu neovlivní.

Jinak se letos dá očekávat boom podnikových center excelence, která budou působit napříč celými podniky a zastřešovat všechny jejich iniciativy zlepšení. Bude pokračovat také integrace dílčích metodik (lean, six sigma, scorecard) do BPM. Očekávají se nové nástroje pokrývající modelování, workflow, EAI, BI, řídící tabla, nastavování ERP i řízení SOA. Letos zřejmě ještě nedojde k radikální koncentraci trhu (na 3 až 5 dodavatelů).

V roce 2006 se BPM trh zaměřil na SOA, v roce 2007 na BI, v roce 2008 bude zřejmě jeho hlavním tématem EAI, celopodniková integrace.
zdroj: BPTrends Monthly Email Advisors, vol. 1, 2008

William Ulrich: Architektura podnikání 2008
Architektura podnikání je připravena v roce 2008 udělat velký skok. Zájem se na ní soustřeďuje již od roku 2006, protože se stále více ukazuje, že je esenciální disciplínou BPM. V loňském roce učinila výrazný pokrok, kdy na sérii konferencí byly prostřednictvím případových studií ujasňovány dimenze odpovědnosti za tuto architekturu, otázky jejího řízení a rámce i problémy spojené s jejím modelováním. Zapracovalo se i na standardech - konsorcium OMG založilo k jejich vytvoření pracovní skupinu Business Architecture Working Group (BAWG).

Standardy jsou totiž nutné, protože se stále víc ukazuje nutnost usměrnit modelování, neboť soubory odtržených procesních modelů a flotujících pravidel nevytvoří ucelenou architekturu a nemohou být použity ani jako základ pro další evoluci nástrojů. Dalším problémem je neshoda v přístupech k modelování IT architektury, kdy jsou uživatelé nuceni se spoléhat na parciální řešení jejich dodavatelů a systémových integrátorů. Skupina BAWG se proto bude věnovat i zajištění interoperability mezi IT a byznys architekturou. Cílem všech těchto snah je vytvořit prostředí s takovými průmyslovými standardy, které zaručí možnost sdílení nejlepší praxe.
zdroj

Ronald G. Ross: Pravidla záznamů
Data při svém zpracování a využití v podniku prochází řadou transformací - extrakcí a čištěním, spojováním a agregováním, zhodnocováním a reportováním v nejrůznějších, často obskurních formátech. Co víc - během tohoto zpracování dochází k jejich sémantickému posunu. A tato data v různých fázích svého vývoje vstupují do rozhodování, jsou materií pravidel podnikání.

Pokud má mít společnost prokazatelné řízení, musí být schopna ke každému jednotlivému rozhodnutí doložit, na jakém zakladě bylo učiněno. Řešením není u každého rozhodnutí zpětně použitá pravidla a jeho vstupní data rekonstruovat, tato cesta ne v dnešních heterogenních systémech nepředstavitelně složitá. Mnohem vhodnější je použít metodu nazývanou System of Record - u každého rozhodnutí pravidlo a jeho data přímo dokumentovat. Tento přístup již podporují dnešní systémy EDM (enterprise decision management).
zdroj: Business Rules Journal, Vol. 9, No. 1 (Jan. 2008)

Více.....

14.01.08

Aktuality zo sveta BPM (2. týždeň)

Najskôr sa tento týždeň pozrieme na modelovanie. BPMN - konečne jasný štandard pre business modelovanie. Predchádzajúci rok sa mu tešil svet, kedy ho akceptovali všetci veľkí hráči na trhu. Lenže, ako to vysvetlí Bruce Silver, BPMN vlastne nie je až zas taký štandard. Hlavnú pozornosť budeme venovať tento týždeň studenej sprche, ktorá postihuje SOA. Jim Sinur schladí očakávania od SOA, pokiaľ je ešte čas. K. Harrison-Broninski ukáže, že ľudská chyba je základný predpoklad, s ktorým musí politika SOA počítať. A indickí praktici Behara a Sarma ponúknu CIO veľmi kvalitný kontrolný zoznam, kedy je nasadenie SOA vhodné a kedy nie.



Bruce Silver: Prenositeľnosť BPMN
Pre notáciu BPMN vo verzií 1.1 nevydalo doteraz konzorcium OMG jeho XML schému - má to byť k dispozícií v marci v podobe tzv. BPDM (Business Process Definition Metamodel). BPMN je síce len logická abstrakcia priebehu procesu, nie teda jeho spustiteľná definícia (na rozdiel od BPEL), ale od štandardu sa prirodzene očakáva, že bude prenositeľný medzi nástrojmi jednotlivých výrobcov a v každom z nich interpretovaný rovnako, čo dnes zďaleka neplatí. Skoro každý dodávateľ rozširuje modely BPMN o svoje ďalšie špecifické objekty a atribúty na úrovni ich grafickej prezentácie a predovšetkým vo vzťahu k implementačnej úrovni - teda k notácií BPEL. Spoľahlivým riešením pre prenos modelov medzi platformami tak zostáva naďalej len štandard XPDL od WfMC, teraz vo verzií 2.1, ktorá vie vyfiltrovať produktovo špecifické prvky, a to i z BPMN verzie 1.1. Zdá sa, že do budúcna notácia BPMN bude zahrňovať 3 úrovne podrobností, ktoré budú voliteľne využívane nástrojmi podľa ich charakteru.Poznámka editora: Ľudia od ARISu sa týmto problémom s metódou určite usmievajú, pretože túto neľahkú cestičku za nich prešiel už pred 20 rokmi prof. Scheer na akademickej pôde. Lenže BPMN je dnes štandard de-facto (a rovnako zbytočné bolo usmievanie užívateľov Mac-ov nad prvým Windows).
zdroj

Jim Sinur: Sedem smrteľných povier o SOA
Pokiaľ nebudú splnené očakávania, ktoré sú do SOA vkladané, poškodí to nenávratne i BPM, s ktorým je spojovaný. Problém je, že niektoré z očakávaní sú prehnané či dokonca nepravdivé a je nutné ich včas uviesť na pravú mieru. Prvou z nich je predstava, že SOA prinesie automaticky zlepšenie podnikania. Ďalšou neadekvátnou predstavou je znovu použitie služieb. Chybou je tiež pozerať na SOA len ako na technológiu, ktorú ide implementovať bez zmien v ľudskej dimenzií. SOA nie je ani jadro podnikateľskej pružnosti, napr. pravidlá podnikania poskytujú ďaleko podstatnejšie výhody pre flexibilitu biznisu. Neplatí ani podmienka, že služby musia byť navrhnuté celkom čisto. A už vôbec nie je pravda, že služby môžu byť navrhované bez znalosti ich procesného kontextu.
zdroj (PDF)

Keith Harrison-Broninski: Stane sa SOA pohromou?
Zvládnuť SOA Governance, teda konsolidovanú politiku riadenia servisne orientovanej architektúry je úloha pre ľudí a nie len pre stroje, pretože politiku musia definovať ľudia. K politike SOA vedú dva kroky. Prvý - uvedomiť si, čo vlastne všetko musí táto politika obsiahnuť. Tento krok je kľúčový. Až druhým krokom je vyriešenie kontroly nad príslušnou oblasťou. Čo všetko je nutné v politike SOA zvládnuť ukazuje uvedený balance scorecard SOA.
zdroj (PDF)

Gopala Krishna Behara and K.T.R.B Sarma: Kedy SOA áno a kedy nie
K prekvapeniu existujú pomerne jasné kritéria, podľa ktorých ide určiť, či zavedenie servisne orientovanej architektúry v konkrétnom IT prostredí je účelné alebo nie. Tieto kritéria nie sú teoretické, ale dobre podložené praxou z množstva projektov. Len pre zaujímavosť malá ukážka, kedy sa SOA neosvedčila - firma má homogénnu technológiu od jediného dodávateľa.
zdroj (PDF)

Více.....

07.01.08

Aktuality ze světa BPM (1. týden)

Od Nového roku Vám budeme předkládat aktuality ze světa BPM souhrnně vždy za celý týden a pouze výjimečné články nebo události samostatně s podrobnou českou anotací.

Nejprve vám nabídneme tři úvahy od Jima Sinura, které mají všechny jedno základní téma - vztah BPM a SOA resp. procesů a IT. Dále věnujeme pozornost probíhající debatě o podobě synchronizace byznys modelů a jejich spustitelné podoby. Do třetice se podíváme na souvislost architektury podnikání s klasickou architekturou, kde je víc podobností, než se na první pohled zdá.




Jim Sinur: Jak spolu souvisí BPM a SOA
Při diskusích o souvislostech mezi BPM a SOA létají názory ode zdi ke zdi podle toho, zda se debaty účastní business analytici nebo specialisté IT. Procesy jako tok aktivit obecně obsahují jen 20% činností, které jsou podporovatelné IS a ve výhledu i automatizovatelné. To je hřiště SOA a proto je třeba, aby designéři služeb rozuměli celému kontextu procesu a tomu přizpůsobili svůj návrh. Služby naopak nabízí velmi dobrou možnost účinné a přizpůsobitelné procesní podpory a jsou tak silným nástrojem pro prosazení procesního pohledu na společnost. BPM může žít bez SOA, ale se SOA má teprve tu pravou sílu.
zdroj

Jim Sinur: Kolaborativní BPM
Někteří dodavatelé plaforem pro SOA se dívají na lidskou interakci v procesech jako na dosud přežívající zlo, které bude časem vymýceno. BPM si je trvale vědomo nejen nezastupitelnosti lidí v procesech, ale mění postupně jejich úlohu pomocí řady nástrojů, které může využít. Jde např. o dynamické přidělování práce podle schopností a s přihlédnutím k aktuálnímu vytížení, účinná znalostní podpora nejen pro vlastní rozhodování, ale i pro novou kvalitu výstupů, možnost modifikovat za běhu výstupy procesu atd. Dnes nejsilnějšími nástroji jsou prostředky webu 2.0 jako sociální sítě a nejrůznější další prostředky podporující vzájemnou spolupráci.
zdroj

Jim Sinur: IT Process Management
Jeden rozměr, který nelze při prosazování BPM ve firmě pominout, je oblast IT. Obecně je dnes nejčastěji přijímán při pohledu na IT standard ITIL, což je vlastně rámec nejlepší praxe a současně vysokoúrovňová procesní mapa. Je dobré se při BPM aktivitách tohoto standardu přidržet a projekty zlepšení zaměřit na nejcitlivější problémy, třeba z procesu řízení incidentu. Tak je možné dát okusit IT specialistům možnosti i nástroje BPM.
zdroj

Tom Baeyens: BPM se dostává do puberty
O tom, jak navázat plynule analytické modely na přehledové úrovni, které jsou srozumitelné manažerům a odborným uživatelům, na faktické spustitelné modely v jazyce BPEL, se vedou vášnivé debaty. Původní představa, že analytický model v BPMN bude totožný s modelem v BPEL, pouze skryje jeho aplikační detaily, je v praxi značně narušována. Omezení je z obou stran - jednak BPMN není připraven na zpětný import své aplikační podoby, horší omezení jsou však na straně BPEL, který mnozí vývojáři považují za nedostatečný nebo nevhodný pro některá řešení. Ani úplné propojení BPMN/BPEL neřeší otázku vývoje v UML. Asi budeme muset tuto informační duplicitu na nějakou dobu ještě snést.
zdroj

Keith Harrison-Broninski: Procesy a klasická architektura
Architektura podniku je velmi podobná stavební architektuře. Platí v ní některá pevná pravidla, jejichž překročení se nevyplácí bez znalostí dalších souvislostí. Tak jako se s poznáním a technologiemi vyvíjí možnosti architektury, tak je možné s novými poznatky v oblasti řízení měnit podnikové struktury. Geniální architekti dokonce zdánlivě popírají svými stavbami fyzikální zákony, protože ví, jak je přelstít. V podnikové struktuře řadu nosníků a vazeb tvoří lidské vztahy. A ty bývají nejkřehčím a zároveň nejúčinnějším materiálem. Human Interaction Management (HIM), který dává důraz na vznik nové kvality v důsledku vzájemného ovlivňování, přináší do firemní architektury nový vysoce kvalitní materiál, který může daleko předčit tradiční balvany rutinní práce a liniového řízení.
zdroj




Více.....

Novinky z BPM portálů

ISSN 1802-5676  | Copyright © 2003-2007 BPS Business Process Services