Většina firem, které jsem viděl zblízka, strategii neměla. Měly většinou nějaký business plán, o kolik zvednou tržby, v lepším případě podložený marketingovým plánem. Neměly ale ucelenou vizi, jak chtějí za x let vypadat. Tudíž dvě spodní perspektivy v BSC se smrskly na proklamace typu "optimalizovat procesy" a "zvýšit znalosti lidí". Což je jako zadání pro procesní změnu jaksi nedostatečné. Zajímavé je, že často se ve firmách vyskytovaly docela kvalitní koncepční materiály z oblasti HR a IT. Jenže prázdná díra v procesní perspektivě je neumožňovala napojit směrem nahoru k obchodu a financím. Velká černá procesní díra.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.
23.07.08
Procesní díra
Témata Strategie
Ještě slovíčko o zdrojích a strategii
Existuje velmi jednoduchý způsob kontroly, zda Vaše strategie představuje opravdovou skokovou změnu nebo je jen zbožnou projekcí bývalých úspěchů do budoucna. Podívejte se, jak se v budoucích letech má měnit alokace nákladů. Pokud jde pouze o proporcionální čísla odpovídající plánovanému růstu a nenajdete výraznější změnu, evidentně nebyla strategie propracována do čtvrté perspektivy.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.
Témata Strategie
21.07.08
Nemotejme cíle
Strategie je nejen to, jak má naše firma za x let vypadat (jaké má dosahovat finanční výsledky, jakou má mít pozici na trhu a s jakým portfoliem, jak toto portfolio nejlépe vyprodukuje a jaké k tomu bude potřebovat zdroje včetně znalostí), ale i cesta, jak k této změně dojde. Zásadní problém většiny implementací BSC, které jsem viděl, spočívá ve zmotání strategických cílů (velké či skokové změny prováděné proto, aby byla firma úspěšná v budoucnosti) a cílů operativních - těch, které firma musí dosahovat, aby byla úspěšná dnes. Hledání souladu a vyvážení mezi strategií a operativou se často zvrhne právě v ono zmotání a nečitelnost. Proč to vadí? Jednak proto, že strategických a operativních cílů dosahujeme většinou jinými cestami a často i s jinými zdroji. A především - skoková změna se pak velmi obtížně komunikuje. A to nemluvím o případech, kdy ona skoková změna spočívá jen ve zvednutí tržeb a zisku o 50% za 3 roky bez ideje, jak toho dosáhnout.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.
Témata Strategie
10.07.08
O BSC
Nějak příliš rychle zapadla hvězda zvaná BSC. Přitom je jeho základní myšlenka geniální - je třeba sledovat nejen věcnou, ale i časovou kauzalitu cílů. Jednou z příčin, po mém soudu, je neschopnost odlišit strategické od operativního. Mrtvé strategické scorecardy přecpané operativními ukazateli jsou němými svědky.
Strategické je to, co vyvolá zásadní změnu fungování a projeví se změnou alokace rozpočtu. Což v důsledku (většinou) znamená redesign alespoň části hlavního procesu. A takovou změnu musíme měřit něčím úplně jiným než běžnou výkonnost.
Příčinu selhávání BSC musíme hledat i v manažerech - nejen v analyticích. Stejně jako procesů rozkrájených podle organizačních útvarů. Pokud je manažer pohlcen operativou a nepřemýšlí, jak musí vypadat jeho podnikání zítra, není to možné vtělit do vyvážených cílů. A tak tvrdím - BSC 2.0 taky přijde!
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.
Témata Strategie
14.06.08
Aktuality ze světa BPM (24. týden)
Geoffrey Balmes neskrývá svůj skeptický pohled na referenční model dodavatelského řetězce SCOR. Craig Schiff se věnuje správnému návrhu dashboardu, který musí nejen zobrazovat klíčové ukazatele, ale měl by poskytnout i monitoring operativní výkonnosti. Guru pravidel podnikání Ronald Ross soudí, že se pochopení významu separace pravidel podnikání (business rules) z procesů nijak zvlášť mezi analytiky nezvýšilo. Na závěr to nejzajímavější okolo BPM z Berlínského SAPPHIRE.
Geoffrey Balmes: Jak využít SCOR
Referenční model SCOR (Supply Chain Operations Reference-model) je na světě už přes 10 let, nyní v aktuální verzi 8.0. Je považován za standard v průmyslových odvětvích, které mají dlouhé dodavatelské řetězce a je možno ho zakoupit i zpracovaný v řadě BPM nástrojů (např. ARIS). Je ale opravdu použitelný pro zvýšení výkonnosti procesů? Na 1. úrovni je definováno 5 částí hlavního procesu - plánování, obstarání, produkce, dodávka, reklamace). Jenže tyto části jsou zcela obecné a použitelné na jakýkoliv jiný proces, nejsou nijak specifické pro SCM. Na 2. úrovni jsou definovány 3 typy či vrstvy procesu (plánování, provedení, podpora). Na 3. úrovni jsou specifikovány tyto podrobnosti - procesní tok, vstupy, výstupy a jejich ukazatele. Na 4. úrovni se model přizpůsobuje pro konkrétní potřeby firmy. Podtrženo - z referenčního modelu SCOR se nedozvíte nic nového, jeho nasazení povede jedině k vytvoření sterilních a tedy neúčinných procesů. (Kritika G.B. má reálný základ - SCOR jednak opravdu není příliš "procesní", nenajdete tu end-2-end procesy, ale jen jejich funkční dekompozici. Na stranu druhou největším bohatstvím SCOR nejsou procesy, ale standardizované KPI's, které výborně slouží k benchmarkingu právě proto, že jsou standardní a tedy porovnatelné. Poznámka editora.)
zdroj
Craig Schiff: 3 věci, které musíte vědět o dashboardu
Dashboardy (či hezky česky palubní desky) byly od počátku důležitou součástí BPM - pomáhají měřit základní výkonnost a dosahování stanovených cílů. Firmy, které budování BPM od dashboardů začaly, velmi často narazily jednak na absenci definic rozumných metrik, jednak na to, že zdrojové informace nebyly často k nalezení v použitelné a konsolidované formě. Je třeba vyjasnit odlišnost dashboardu a scorecardu. Scorecard je strukturovaný záznam cílů a opatření vedoucích k naplnění strategie. Dashboard je jen zobrazovací prostředek, který lze využít např. ke komunikaci scorecardu. Jenže k řízení výkonnosti v reálném čase potřebujeme údajů více, než jen ty strategické. A tak míváme v průměru 15 až 20 KPI's (klíčových ukazatelů výkonnosti), ale desítky až stovky dalších metrik, které nemají přímou vazbu na strategii a přesto je musíme sledovat. A to je nejtěžší na přípravě dobrého dashboardu - určit ty operativní ukazatele, které společně se strategickými je nutné sledovat a podle jejich výsledku řídit, tedy rozhodovat.
zdroj
Ronald G. Ross: Pravidla versus procesy
Prvidlo není příkaz k něčemu, je to omezení svobody jednání. Definice procesu zahrnuje většinou podmínky, bez kterých nemohou být vstupy transformovány na výstupy. A tady je citlivé místo. Pokud tato veškerá omezení a podmínky zabudujete přímo do procesní definice, ztratíte tím pružnost procesu - při změně jakékoliv podmínky je nutné proces redefinovat. Úplně nejhorší je, pokud do definice procesu zadáme i operativní pravidla - ta, která vyplývají z organizačního uspořádání či aktuální situace. Strukturální pravidla mohou nahradit velkou část popisu procesu - říkají, jak má proces fungovat. Operativní pravidla je pak třeba navázat dynamicky na operátory rozhodování v procesním toku. Tím si velmi zjednodušíte modelování různých možných variant procesů.
zdroj
Zdroje z konference SAPPHIRE 2008 BERLIN
Kdo jste nestihl květnový SAPPHIRE v Berlíně, nemusíte litovat. Prezentace, videa i audiozáznamy velké části příspěvků najdete zde. Za pozornost z hlediska BPM stojí zejména vystoupení Thomase Volmeringa a Ralfa Heindoerfera na téma NetWeaver jako otevřená platforma BPM (video) a případová studie implementace BPMS na platformě NetWeaveru v Coca Cole (prezentace, video).
11.05.08
Aktuality ze světa BPM (19. týden)
Pokud chcete zvládnout zlepšení procesů v méně než 2 měsících, využijte speciálních rad Victora Howarda a Claye Richardsona. Hyperproduktivita je výsledkem zvládnutého řízení spolupráce, je názor Keitha Harrisona-Broninského. Některé nové standardy SBVR (Semantics of Business Vocabulary and Business Rules) vnesly podle Rona Rosse zmatek do rozlišování mezi pravidly a procesy, proto se pokusí o jasnější vymezení na lehce morbidním příkladu. Smysluplné metriky jsou nezbytnou podmínkou pro nastavení účinné motivace. Kirk Gould vám s nimi pomůže. Stefan Seidel a Michael Rosemann definují techniky pro podporu kreativity, které můžete využít při redesignu procesů.
Victor Howard, Clay Richardson: 5 tajemství zlepšení procesů
BPM je manažerská disciplína, která umožňuje společnosti modelovat, analyzovat a redesignovat procesy a zlepšit tak jejich výkonnost. Dnešní platformy BPMS jsou však složité a často vyžadují náročnou implementaci. Pokud se výsledek nedostaví během několika týdnů, může dojít u manažerů k frustraci a návratu k "osvědčenému organizačnímu zlepšování". Jaké zásady je vhodné dodržovat, pokud chceme výsledky v méně než 60 dnech? Vyberte ke zlepšování málo rozsáhlé subprocesy (10 až 15 aktivit) s vysokou přidanou hodnotou, ale vysokou komplexivitou. Využijte výhradně existující aplikační infrastrukturu. Omezte počet propojení mezi BPMS a externími systémy. Užijte jednoduché externí nástroje pro vývoj grafického rozhraní (GUI). Vyberte procesy, které lze automatizovat podle již existujících předloh.
zdroj (pdf)
Keith Harrison-Broninski: Hyperproduktivita
Návratnost investic (ROI) není dostatečným ukazatelem pro měření výkonnosti spolupráce. To platí zejména o dnešním vývoji SW, který je vysoce kolaborativní. Účinnou a zároveň účelnou spolupráci je třeba stavět na 5 zásadách HIM (Human Interaction Management): jasných vazbách na bázi rolí (kdo má za co ke komu odpovědnost), strukturovaných zprávách, podpoře duševní práce vč. timemanagenetu, spíše podporujícím než předpisujícím řízení a zvládnutém řízení procesních změn. zdroj (pdf)
Ron Ross: Pravidla versus procesy
Pravidlo je něco, co omezuje svobodu. Příklad pravidla - přikázání "Nezabiješ!" Pravidlo předpokládá akt (proces) vraždy. Proces je transformace vstupů na výstupy. V případě vraždy živého člověka na mrtvého. Proces předpokládá existenci vstupů. V daném případě existenci živého člověka. Problém nastává, že proces sám obsahuje podmínky nebo omezení svého provedení. Nejhorší zmatek vytváří přirovnávání pravidel podnikání k právním normám. Právní normy vymezují okruh povoleného, kdežto pravidla podnikání definují způsob rozhodování při jednotlivých stavech procesu. Právní normy jsou o hranicích povoleného, procesy jsou o akci, pravidla podnikání vymezují chování procesů. Strukturální pravidla jsou daná podstatou procesu a provádí klasifikace, vymezují jeho logiku. Operativní pravidla nepotřebujete, pokud jste schopni udělat proces takový, aby bez nich obstál v každém business scénáři, který se může stát. Strukturální pravidla jsou o účinnosti, operativní pravidla o pružnosti procesu.
zdroj (pdf)
Kirk Gould: Metriky
Potřebujete metriky, které jsou schopny zachytit 2 dimenze podnikání - organizační (kvůli účinné motivaci) a zároveň procesní (kvůli řízení výkonnosti). Pokud se soustředíme příliš na jednu z těchto dimenzí, dojde k disharmonii. Přitom potřebujeme metriky od přehledové úrovně až po detailní. Začněte tím, že definujete 3 jednoznačné metriky pro 3 jasné cíle tak, aby se jim dalo porozumět ve 3 vteřinách. Měřte nejprve výkonnost procesů, ne lidí - z nich můžete odvodit zdroje jejich výkonnosti a ty organizačně lokalizovat. Měřte metriky 6 měsíců a teprve po ověření jejich schopnosti měřit dosahování cílů přistupte k jejich zpodrobnění.
zdroj (pdf)
Stefan Seidel, Michael Rosemann: Řízení kreativity
BPM je nejen o zvyšování výkonnosti a redukci nákladů, ale také o uřízení rizik a v neposlední řadě o správě znalostí. Znalostní procesy se vyznačují vysokou komplexivitou, interaktivitou, malou mírou predikativnosti a v také se obtížně modeluje jejich procesní tok. Znalostní pracovníci provádí své aktivity s povědomím tisíců souvislostí - nezdokumentovaných pravidel podnikání. Subtypem znalostního pracovníka, který svůj business rules engine a datový sklad nosí v hlavě, je pracovník kreativní. Tento typ lidí vyžadují i procesy klasické, datové, pevně strukturované - a to pro svůj design a zlepšování. Kreativita je existenční podmínkou úspěšného BPM. Podívejte se na metodiky a techniky, které můžete využít pro zvýšení kreativity při redesignu procesů:
zdroj (pdf)
03.03.08
Aktuality ze světa BPM (9. týden)
Tento týden uděláme malou reflexi témat měsíce z pohledu nejnovějšího světového dění. Ken Krawchuk nám připomene lednové téma měsíce - architektura podnikání, kde se rozbíhá rozsáhlá práce nad standardy. Larry Goldberg provazuje naše únorové a březnové téma, když se podívá na řízení pravidel v kontextu procesů z hlediska hodnoty rozhodování. Nakonec se podíváme, co přináší březnové číslo BPM Strategies Magazine.
Ken V. Krawchuk: Standardy pro architekturu podnikání
V loňském prosinci zahájila skupina OMG (Object Management Group) rozsáhlou práci na definování standardů pro architekturu podnikání, která je plánována na 18 měsíců. A práce to bude dost - vytvořit standardy pro holistický model podnikání, který integruje procesy, pravidla rozhodování, ale i datový pohled a především dobře zobrazuje hodnotové toky. Přitom musí splnit dva velmi rozdílné požadavky - být srozumitelný pro manažery a odborné uživatele. A současně být natolik sémanticky jednoznačný, aby umožnil realizaci v IT.
Zdroj
Larry Goldberg: Strategické rozhodování
Business Decision Management (BDM) je přístup, který prosazuje využívání pravidel podnikání v kontextu BPM, tedy v procesech a jejich souvislostech. BDM je jednak technologický koncept, který vytváří ideální prostředí pro využití SOA. Zároveň je to pohled na podnikatelské rozhodování, které probíhá uvnitř procesů. Na obrázku je matice tvořená četností a důležitostí rozhodování:
Nelze podcenit ani jednu z oblastí. I velký objem nedůležitých špatných rozhodnutí může vést ke ztrátám, stejně jako jedno špatné velké rozhodnutí. Pochopit hodnotu rozhodování je základ pro budování systému pravidel. Malá četná rozhodování musí být podpořena systémy BI a automatizována. Velká zásadní rozhodnutí musí být začleněna do kontextu strategického řízení.
Zdroj
BPM Strategies Magazine (březen 2008)
Tom Dwyer popisuje, jak využít koncepty BPM, BDM a SOA pro vytvoření pružného logistického řetězce. William M. Ulrich připomíná, že architektura podnikání vyžaduje nový způsob spolupráce odborných uživatelů s IT specialisty a vytváření multifunkčních týmů. Carilu Dietrichová nás provede současným BPM trhem a jeho trendy, které mají řadu specifik - probíhá masivní konsolidace trhu, dochází ke konvergenci technologií a je novou cestou systémové integrace, přitom největším limitem při využití nových technologických možností jsou lidé a jejich ne-procesní vnímání. K jeho překonání je možné využít také technologie, např. sociální sítě. V rozhovoru James Taylor vysvětluje, že rozhodování resp. jeho pravidla jsou aktiva společnosti, která je nutno spravovat obdobně, jako aktiva hmotná. Elliot King pokládá architekturu podnikání za základ pro řízení jakýchkoliv změn - je to blueprint pro inovace. Jim Sinur naznačuje, jak by BPM mohl pomoci zvládnout obrovskou generační výměnu, která nás s ohledem na populační křivku čeká v dalších deseti letech. Mike Rosen se zaměřil na SOA a změny, které tento koncept vyvolává v aplikační architektuře. Na 28 stranách magazínu najdete i zajímavé případové studie.
Zdroj
Témata Architektura, Pravidla, Strategie
28.02.08
Strategie a BPMS
Téma měsíce končí bez velkých překvapení. Oproti loňsku nářky nad ne-strategičností vrcholových manažerů nezněly bolestínsky. Ani se nekonala velká metodicko-sémiotická bitka o jednotlivých pojmech. I v praxi se setkávám se zneužíváním slova strategie méně. Letos už není strategické kde co (ba ani procesní, díky Bohu). S pojmem strategie bychom měli totiž zacházet velmi opatrně a vyhradit ho jen pro soubor zásadních - skokových změn, které musíme na cestě k zářným zítřkům vykonat.
Proč? S technologií BPMS dostáváme do ruky prostředí, ve kterém běžné změny procesů jsou velmi snadné a rychlé. Fakticky trvají ve dnech (dříve v měsících). Snadné se tak stává celé průběžné zlepšování. A to svádí k sebeuspokojení. Nový produkt je na světě za 2 týdny, rychlost vyřízení poptávky se zvýšila skoro o řád, operativní náklady průběžně klesají...
Firmám, kde dosud bojují IT oddělení s liniovým managementem o každou změnu v systému a nevyřízené požadavky plní skříně, zní možnosti BPMS jako rajská hudba. Ona to rajská je, ale polévka.
BPMS je o průběžném zlepšování, strategie o skoku, o radikální transformaci, dnes dokonce často spojená se změnou samé podstaty podnikání. Tu žádné BPMS nejen nevymyslí, ale ani nerealizuje. Jakmile se dostáváme mimo rámec přednastavených možností služeb, vývoj nás nemine. Strategie je proto (také) o zvládnutí vývoje komponent.
Příspěvek byl poprvé publikován 2/3/2008.
Témata Strategie
18.02.08
Vlastníci a strategie
V diskusi nad tématem měsíce se objevilo zajímavé téma, koho se strategie vlastně týká a koho zajímá. Není to jen management firmy, který podle ní má firmu směřovat do budoucna. Strategie je fundament komunikace mezi managementem firmy a jejími vlastníky.
Každá společnost musí trvale generovat přidanou hodnotu pro své vlastníky k potvrzení oprávnění vlastní existence. Pokud vlastníci nerozumí nebo nevěří strategii managementu - je pro ně nečitelná budoucnost firmy, začnou společnost podhodnocovat. Na kapitálovém trhu jde o tragédii - akcie společnosti začnou padat.
Téměř vždy existuje odlišné vnímání hodnoty podniku ze strany jeho managementu a jeho shareholders:
Určitá kritická hodnota však vede nejprve k vyvolání dodatečného tlaku na management, např. požadavky nových a nových reportů a může vyústit až k jeho odvolání.
Existují 2 paralelní aktivity, které je třeba ze strany vedení společnosti vůči vlastníkům trvale vyvíjet. Jedna vede ke snížení vlastníky vnímaného rizika, protože hodnota vložené investice pro vlastníka je vždy snížena o přítomné riziko. Míra rizika je nepřímo úměrná průhlednosti společnosti a kontextu jejího podnikání.
Druhá aktivita vede ke zvýšení vnímání potenciálu společnosti jejími vlastníky. Ten se samozřejmě primárně odvíjí od ekonomicky měřitelných parametrů návratnosti, sekundárně ovšem od celé řady dalších ukazatelů a faktorů - loajality managementu, stavu trhu, produktového portfolia a jeho perspektivy, vztahu se zaměstnanci... A v neposlední míře od měřitelnosti procesů. V tomto bodě se obě aktivity protínají.
Příspěvek byl poprvé publikován 1/3/2008.
Témata Strategie
14.02.08
Téma měsíce: Poslání, vize, hodnoty
Na diskusi čtenářů ohledně vztahu mezi vizí, posláním a hodnotami reaguje Josef Papula jejich zasazením do společného rámce hodnotového managementu v článku Hodnotová orientácia ako koordinujúci prvok strategického manažmentu.
Definice
Vízia je obraz o budúcom prostredí a možnom pôsobení firmy v budúcom prostredí.
Poslanie je vymedzenie firmy v súčasnosti - jej zameranie, vzťah k akcionárom, zákazníkom, zamestnancom, veriteľom a ďalším subjektom.
Hodnotový manažment je cielené, aktívne a systematické ovplyvňovanie Stakeholder Value podniku.
Hodnotové zameranie je systémový prvok koordinácie operatívy a stratégie smerom k napĺňaniu zadefinovanej vízie a poslania podniku.
Témata Strategie
11.02.08
Téma měsíce: Strategie
V úvodním článku tématu měsíce února
Stratégia a BPM Ján Papula definuje strategii takto: "Stratégia definuje budúce pozície podniku a vytyčuje pomocou merateľných cieľov cestu zmeny, ktorá k nej vedie. Je teda základom riadenia zmien podnikania, cieľovým stavom jeho architektúry, imperatívom jeho business modelu."
V tématu měsíce ledna prof. Basl vymezil dosud hodně nejasnou oblast Business Process Managementu (BPM) zhruba takto: "Manažerská disciplína a technologie využívající pro procesně orientované řízení podniku jeho business model. Business model musí zachytit základní rozměry podnikání – jeho cíle, hodnototvorné procesy, jejich organizační, znalostní i IT zajištění ve všech jejich vazbách a dynamice změn. Současně také definoval, že řídícím vrcholem business modelu musí být strategické cíle a měřitelné ukazatele výkonnosti."
Strategie tedy tvoří vrchol business modelu a dává BPM smysl. Proto schopnost zacílit úsilí podniku a měnit jeho struktury tak, aby prosperoval i v budoucnosti a přitom dosahoval potřebnou dnešní výkonnost, tvoří strategický rozměr BPM.
Štandardná citácia tohto príspevku: Ján Papula; Stratégia a BPM; BPM portál – téma měsíce, 2/2008; ISSN 1802-5675; URL: http://bpm-tema.blogspot.com/2008/02/strategia-bpm.html
Témata Strategie
22.10.07
Dejte svému podnikání inovační podobu
Inovační produktivita firem podle Joaquima Vila a José A. Munoz-Nájara závisí na jejich schopnosti zvládnout 6 organizačně-manažerských kompetencí. Jde o vedení (leadership), strategické řízení, organizační řízení, řízení aktiv (včetně nehmotných), řízení procesu vývoje produktu či služeb a oblast měření výsledků a učení se. Více...
Více.....
Témata Strategie
17.10.07
Využití BSC k podpoře byznys architektury
Paul Harmon radí, jak využít balanced scorecard pro podporu architektury řízení. Podle jeho zkušenosti BSC příliš neladí s procesně orientovaným přístupem, protože v této koncepci nejsou procesy na nejvyšší úrovni a tak nastává problém, jak je propojit se specifickými strategickými cíli. Hlavním zdrojem zmatku je odtržení zákaznické (externí) a procesní (interní) perspektivy. A tak navrhuje uspořádat scorecard trochu jinak.
Témata Strategie
05.09.07
Dítě inovace
Peter Fingar nás uvede do vlivu globalizace na inovace - komodizaci znalostí, vývojové procesy otevřené pro externí účastníky, zapojení zákazníků do inovací a rozvoj inovačních metodik a technik.
více (pdf)...
Témata Strategie
Novinky z BPM portálů
-
Friday Fun: Denser Non-Volatile Data Storage - In the category of “hard to believe” materials science becoming reality, a group of scientists have recently published experimental work: A Stanford-led ...před 6 lety
-
-
-
-
-