Aktuality ze světa BPM (22. týden)

Analytik společnosti Forrester George Colony provedl zajímavý průzkum, co očekávají generální ředitelé. Reza Shafii provedl malé porovnání, jak vzájmně souvisí kaizen, BPM a metodika pro vývoj SW agile. A Keith Swenson nám poradí, jak zjednodušit modelování rozhodování v BPMN.

George Colony: Co chtěji generální ředitelé?
Očekávání generálních ředitelů společností z velmi různých oborů i jejich priority se překvapivě shodují: 1) Získávání a udržení nejlepších lidí. 2) Zvyšování spolupráce zaměřené na zlepšené sdílení interních znalostí. 3) Úspěch na globálním trhu - schopnost celosvětového působení firmy. 4) Zvýšení ziskovosti - zejména cestou snížením vlastních nákladů. 5) Budování pozitivní kultury a schopnost její prezentace navenek. 6) Zákazníci, zákazníci, zákazníci... 7) Inovace - prolomení linearity zlepšování.
Tak jednoduchá mají CEO's očekávání a je na business architektech, analyticích a CIO's, aby tyto potřeby pochopili. Pak budou jejich projekty BPM úspěšné.
zdroj

Reza Shafii: Kaizen, BPM a metodologie Agile
Metodologie kaizen, která se vyvíjí od padesátých letech minulého století, má takřka identický cyklus řízení zlepšování jako BPM. BPM je vlastně technickou implementací kaizen:

Agilní metodiky se vyvíjí od přelomu tisíciletí a jsou založeny na předpokladu, že je prakticky nemožné před zahájením designu SW podrobě definovat všechny požadavky zákazníka a proto je nutné je upřesňovat v cyklech. A zde se všechny 3 přístupy potkávají. V metodice agile je třeba pečlivě synchronizovat práci procesních a vývojových týmů:

Tuto synchronizaci může podstatně vylepšit využití společné repository a sdílení procesních modelů.
zdroj

Keith Swenson: Jak modelovat v BPMN rozhodování
Existují 2 způsoby, jak zachytit v procesním modelu rozhodování. První, klasický, je pomocí rozhodovacího operátoru (gateway). Příklad zachycuje klasický proces zákaznické podpory:

Druhý způsob využívá více podmíněných výstupů z jednotlivých aktivit:

Druhý způsob má řadu výhod: model je méně zaplněný a současně je na první pohled jasné, ve kterých aktivitách probíhá rozhodování. Závěr - tam, kde proces zachycuje lidské aktivity, je větvení procesu pomocí podmíněného výstupu přímo z aktivit vhodnější, než využívání rozhodovacích operátorů.
zdroj